MINERÁL.CZ

Tento výtah z přednášky Michala Filippiho (prezentované na mineralogickém prosemináři na PřF UK 6. 1. 2000) podává základní přehled o některých lokalitách s výskytem křemenných hmot v Krušných horách. Veškeré fotografie pocházejí od Milan Švancary.

Ciboušov – Primární výskyt žil se nachází sv. od obce na zalesněném svahu. Rozsypy jsou pak na polích pod svahem. Žíly bez zrudnění byly mocné vzácně až přes jeden metr. Vývoj byl poměrně jednoduchý. Na alterovanou rulu nasedaly nejprve malé krystalky křišťálu, které se mění v zonální ametyst (střídají se zóny křemene a sytě fialového ametystu, vzácně i světlé záhnědy). Tento zonální ametyst tvořil hradby o několika řadách. Původně byl hradbový ametyst ukončen krystalovými plochami do velkých dutin, ale v druhé fázi vývoje došlo místy k podrcení žil a především k mohutnému přísunu jaspisové hmoty, která vyplnila všechen volný prostor. Vznikly tak brekcie nalámaných krystalů ametystu, tmelené sytě červeným až béžovým jaspisem.

Podobný vývoj prodělaly žíly v drobnějších výskytech v okolí Domašína (Holubí vrch, též Doupňák) . Zde je ametyst zastoupen minimálně. Žilovina je tvořena nejčastěji porézním jaspisem různých odstínů červené a zrnitým křemenem. Vzácně se v jaspisu vyskytují voštinovité pseudomorfózy jemnozrnného křemene po vylouženém barytu.

Petlery – četné roje různě mocných žil v okolí. Úlomky vyvětrávají na polích a svazích kopců. Jde o velmi podobný materiál jako u Domašína. Ve vzácnějších případech se nalezly silně prokřemenělé ruly (často brekcie), impregnované modravým chalcedonovým křemenem s jasně červenými karneolovými proužky s achátovými oky. Vnitřní část těchto struktur je vyplněna bílým krystalickým křemenem.

Údolíčko – obec cca 2 km sev. od Perštejna. Lokalita cca 2 km nad obcí. Jedná se o malou haldu po středověkém průzkumu na železé rudy. Přes haldu byla postavena silnice, takže materiál byl rozvlečen do koryta a boků Malodolského potoka. Primární výchozy křemenných žil jsou na svazích nad silnicí.

 

Jde především o slabě zonální až zonální výplň, kdy se střídají spíše drobně krystalovaný křemen s ametystem a vytvářejí tak jemné hradby. Relativně hojné jsou dutiny s krystaly do 1 cm. Vzácnější je přítomnost chalcedonových ok a vrstviček šedé až okrově červené barvy. Tyto žíly měly pravděpodobně jednoduchý vývoj a v prvotní výplni nebyly ve větší míře přítomny karbonáty ani baryt.

Ametystová Halže – rozvlečená stará pinka po těžbě železných rud, cca 2 km z. od Halže. Původně se jednalo o křemen – karbonárové žíly s hematitem. Mocnost i přes 0,5 m. Naprosto převládal kalcit, který byl vykrystalován ve skalenoedrech až 20 cm velkých. Při obnovení lydrotermálního vývoje žil došlo k postupnému vyloužení kalcitu a jeho nahrazení limonitem. V další fázi došlo k ohřátí systému, prokřemenění limonitu a tvorbě zonálních ametystových a křemenných lemů s krystaly do 3 cm. Místní syngenetické tektonické pohyby způsobily tvorbu limonitových brekcií.

Halže – Apolena – křemen-karneolové (achátové) žíly v málo alterované rule. Výchoz je situován cca 1,5 km zsz. od Halže. Jde o jednoduchou symetrickou výplň: drobnokrystalovaný křemen, achátové pásky, hruběji krystalovaný křemen. Tektonické porušení minimální, mocnost malá (cca do 10 cm).

Horní Halže – tzv. červená – Nejznámější lokalita s nejkrásnějšími krušnohorskými acháty se nalézá přímo v obci v okolí Malodolského potoka, v. od kostela. Jedná se o rozvlečené haldy štoly Kryštof, ve které byl ve středověku těžen hematit. Jako všechna ostatní díla, je však tato štola zapadaná a ani přesné místo vchodu není známo.   

Zdejší žíly prodělaly několikafázový vývoj. Původní křemen karbonátové žíly s lupenitými až voštinovitými agregáty barytu, se sulfidy a s ledvinitým hematitem a magnetitem. Druhá etapa je charakteristická výrazným přínosem roztoků SiO ₂ . Tyto roztoky zatlačily nejprve karbonáty za vzniku různých typů pseudomorfóz (hlavně perimorfóz – povlak nového minerálu a vznik dutiny po původním vylouženém krystalu. Zvýšení teploty znamenalo tvorbu ametystu a snížení pak další zatlačování karbonátů a barytu chalcedonem a achátem, za vzniku proužkovaných červenobílých, modravých, zelenavých až nažloutlých achátů s typickou bleskovou a korálovou kresbou. Po nezřetelných tektonických pohybech ještě došlo k zacelení bezbarvým křemenem a šedým rohovcem (kvarcitem).

 

Na lokalitě je možno vyčlenit několik typů achátů:

1. přímo na hematitu a v jeho dutinách vznikaly červené až červenobíle proužkované povlaky
2. podobné roztoky pronikaly i do prasklin v okolní rule a tvořily tam podobné acháty, ale již chybí hematit
3. dále od hematitu směrem do centra žíly vznikaly bleskové acháty, patrně jako pseudomorfózy barytech?

 

Horní Halže – tzv. černá – opět velmi známá lokalita s krásnými acháty. Nachází se cca 50 m již. od silnice z Halže do Měděnce (300 m za obcí). Zde byl ověřen výchoz křemenných žil až 30 cm mocných. Také zde byl vývoj polyfázový. Výrazný je podstatně větší podíl karbonátů, ale především barytu v primární žilovině oproti červené halži. Také tu došlo k většímu přínosu SiO ₂ a tektonickému porušení. V posledním stádiu se v některých dutinách zdejších žil tvořily ledvinité povlaky psilomelanu o ploše až 10 cm ² . Zdejší acháty tvoří masivní výplně celého profilu žíly a jsou typické svou lištovitou stavbou a velkou pestrostí barev. Převládají odstíny černohnědé, rezavé, oranžové až červené, ale jsou zde i acháty bílé, nazelenalé, modravé a žlutavé. Tmavé odstíny achátů jsou způsobeny vysokým obsahem železa, přítomného ve skarnu, kterou žílu protíná (Šrein, 1995).

Velmi vzácný a málo známý byl výskyt achátových ok do velikosti 20-ti cm s křemennými nebo ametystovými jádry.

Horní Halže – tzv. pentlená – jedná se o pokračování žil lokality černá halže směrem k vesnici. Acháty zde mají světlejší, často až vodové barvy a páskovanou až vlnkovanou strukturu.

Mýtinka – poměrně rozsáhlejší pinkoviště 1 km jjv. od obce. Horninové podloží je zde silně tektonicky porušeno a žilné výplně se tvořily především na křížení zlomů. Po stránce pestrosti křemenných hmot patří lokalita spíše k těm chudším. V první fází vývoje vykrystaloval křemen a kalcit ve formě velmi hojných skalenoedrů. Nevýrazná byla druhá perioda za vzniku karneolu a vzácněji achátů červenavých odstínů. Nakonec došlo opět ke krystalizaci křemene (méně ametystu v drobných krystalech do dutin po vyloužených kalcitech. Popisován je ještě nejmladší baryt v x mm tabulkách. Nejisté je postavení fluoritu, který byl v prvotní výplni také přítomen. Nález perimorfózy po jeho krychlových krystalech to dokládá.

Řezané a vyleštěné kameny z této lokality jsou typické značnou porézností a velmi hojnými průřezy skalenoedrů.

Kamenné – nezřetelné pinkoviště na prudkém svahu u obce. Jedná se o jedinou ověřenou žílu s prokřemenělým horninovým okolím. Výplň vznikala pravděpodobně při jediné přínosové periodě. Na horninu nasedá zrnitý křemen, který obsahuje dutinky po vylouženém kalcitu a fluoritu. Na tento křemen narůstají již hruběji krystalovaný slabě zonální ametyst, který je pokryt slabou bílou vrstvou chalcedonového křemene. Tato sekvence se pak může několikrát opakovat. Poslední vrstva křemene obsahuje mikroskopické agregáty hematitu a tvoří krystaly do dutin.

Přísečnice – Jelení hora – lokalitu tvoří sutě s rozvlečenými haldičkami po starém dolování. Křemenná žilovina se opět tvořila v jedné až dvou periodách – nejprve světlý jemnozrnný křemen, krystalovaný fialový ametyst a nakonec vyplnění zbývajícího prostoru růžovým nebo šedivým masivním rohovcem. Někdy je patrné mírné tektonické postižení mezi tvorbou ametystu a přínosem rohovce. Protože byl v zrnech nalezen vzácně pyrit a hematit (chybí baryt a fluorit), usuzuje se na degradované žíly se stříbrnou mineralizací.

Černý Potok – v. a sv. od obce je známá žilná struktura. Jde o žíly s jednoduchým vývojem, někdy brekciovité. Žilovina má velmi charakteristickou a nezaměnitelnou páskovanou žlutohnědou až žlutočervenou kresbu křemenného a karneolového materiálu s tenkými bílými pásky chalcedonu. Centrální dutiny jsou málo časté a vyplňuje je bezbarvý křemen, vzácně světlý ametyst. Maximální mocnost těchto symetrických výplní je do 6 až 10-ti cm. Předpokládá se, že se jedná o degradované křemen barytových a fluorit barytových žil.

Pavlov – je teprve nedávno objevená lokalita, která se ještě dostatečně nedostala do mineralogického povědomí. Jedná se o výskyty velmi kvalitní achátové žiloviny červených, hnědých, modrých a bílých odstínů, která vyplňuje praskliny v nealterované rule, nebo tvoří tmel rulových brekcií v drcených partiích žil. Vzácné nejsou ani výskyty pěkných achátových ok. Jedná se o monominerální výplně a zřetelné nejsou žádné pseudomorfózy po dřívějších minerálech, čímž se tato lokalita poněkud odlišuje od ostatních.

Hradiště – celkem málo zajímavé výplně trhlin v rulách lze nalézt na haldě bývalého dolu na fluorit sev. od obce. Jde o jemně krystalický křemen s obsahem světlého chalcedonu, méně s červenými pásky obarvenými hematitem.

Blahuňov – zcela atipycký výskyt. Opuštěné ložisko fluoritu záp. od Chomutova. Jde o dvě paralelní krátce čočkovité žíly mezozoického stáří. Křemen fluoritové žíly mají mocnost 0,5 – 2 m.

Typický je vývoj od fluoritem bohatých partií do křemenných přechodů světlých barev. Mladší jsou pak proužky a hnízda karneolového achátu a chalcedonu s nehojným ametystem. Výjimkou nejsou ani brekciovité struktury. Nejmladší jsou pak fluoritové výplně s páskovanou texturou.

Ahníkov – geneticky zcela odlišný typ mineralizace, neobvyklý v rámci celé republiky. Lokalita je poměrně málo známá a nachází se blízko místa, kde dříve stávala obec Ahníkov. Ta již nestojí, protože zanikla v důsledku postupu těžby hnědého uhlí v chomutovské pánvi. Je tvořena malou elevací v těsné blízkosti Průnéřovského potoka, který je zde veden betonovým kanálem. Hostitelskou horninou je lateriticky zvětralý porézní hadec, který byl silně postižen silicifikací. SiO ₂ se vysráželo především ve formě chalcedonu, dále plasmy a křemene. Chalcedon se na lokalitě vyskytuje v nesmírné škále barev, které jsou vždy sytě krémové až pastelové, oku velmi příjemné. mezi nejpěknější patří kameny fialové, růžové, žluté apod. Chalcedon se vyskytuje buď jako výplň rychle vykliňujících prasklin do 10-ti cm (pak je často porézní a dosti popraskaný), nebo jako výplně kulovitých "pecek", které jsou někdy sdruženy blízko sebe. Jejich průměr nepřesahuje 10 cm. Chalcedon je zcela nepopraskaný a makroskopicky homogenní. Při binokulárním pozorování je u některých vzorků patrné, že chalcedon je tvořen velmi drobnými kulovitými sférolity, které způsobují barvu kamene. Tyto kuličky jsou rovnoměrně utopeny v čiré chalcedonové hmotě s občasnými bublinkami. Pecky mají někdy uprostřed dutinu s krystaly křemene, nebo naopak jsou tvořeny pouze tenkou slupkou chalcedonu a do dutiny ktystalovaným drobným křemenem až křišťálem.

Plazma se vyskytuje většinou v odstínech zelené, mírně porézní a někdy protkaná žilkami šedého chalcedonu.

Doplnění 24.12.06:
Novější verzi naleznete ne stránce autora přednášky Michala Filippiho.