MINERÁL.CZ
Několik lokalit minerálů
Jiří Pavelka
kusové, i velikosti vhodné k broušení, světle zelenkavých odstínů, řidčeji i s fialovým náběhem, lze v Krušných Horách nalézt i pouhým sběrem na starých haldách při silnici z Ondřejova na Vykmanov (silnice vede dále přes Petlery na Horní Halži)
Podrobný popis: po vyjetí z Ondřejova směr Vykmanov je vpravo při cestě opuštěný dům, cca po 100 metrech za ním vlevo odpočívadlo (lze zaparkovat) s potůčkem v částečně vybetonovaném korytě, to přeskočit a vrátit se cca 60 m zpět po druhém břehu k již částečně zarostlému bývalému vjezdu na výsypku haldy - nahoře lze sbírat i 10 cm velké kusy fluoritu
Jinak z PETLER samotných jsem na ostravské burze viděl velmi působivé, bezmála 20 cm velké, leštěné červenohnědé jaspisy až jaspacháty, ale hledání tamního naleziště jsem vzdal - je prý hluboko v lese a těžko a dlouho se hledá
po vyšplhání se krkolomnými serpentinami do této dědinky na samém hřebeni jsem měl najednou dojem, že jsem se ocitl na konci světa. Při silnici jí procházející cca 200 m pod kostelíkem, u domku Bláhových, poblíž něho již do dálky září oranžovomodrý autobagr mnou a premiérem Zemanem oblíbené značky Tatra (oba používáme osobní, luxusní vozy z této fabriky hodné našich osobností - já mám sice zatím jen adolescentní T 613-3, jelikož se mi pro geometrickou řadou se zvedající povinné ručení zatím na poslední model T 700 ty necelé tři melouny schrastit nepodařilo, nicméně hodlám pak Miloškovi napsat, zda by mi ten svůj kočár v rámci úsporných opatření vlády nepřenechal k Ježíškovi), je v proláklině potůčku (tzv. červená Halže) možno při spíše větší dávce štěstí vykopat kusy brousitelného křemenu, přecházejícího ojediněle až do vyhledávané bleskové achátové kresby oranžové barvy, také s hematitem, jehož úlomky jsou i k nalezení v korytě.
Při téže cestě asi o 300 m dále směrem ven z H. Halže (na Měděnec) má být druhá zajímavá lokalita (tzv. černá Halže), již jsem se však pro nedostatek času už hledat nepokoušel.
obecné, hojné, převážně v odstínech bílé, žlutozelené a béžové (včetně vzácnějších forem s dendritickými - keříčkovitými kresbami, vytvořenými příměsemi manganu) lze sbírat volně na poli lokality Smrček. Je to kousek od Tišnova a jede se směrem na známý hrad Pernštejn - jen k němu neodbočujete přes kamenný most nalevo, nýbrž pokračujete stále nahoru po pěkné silnici do kopce, pořád rovně, neodbočovat nalevo do obce Smrček, po přejetí mostku přes potok zvolnit - asi 150 m pak vpravo vyjet na začátek pole vedle vyúsťující lesní cesty.Opály jsou tam velmi hojné (“co krok”), i okolo 10 cm velké, nicméně ty nejhezčí bývají dost rozpukané.
Koho opály speciálně zajímají, má možnost se v na první pohled velmi konkrétní publikaci Drahé kameny Českomoravské vrchoviny, autoři I. Mrázek a L. Rejl, vyd. 1991 třebíčským Západomoravským muzeem, mj. dočíst, že údajně nejkrásnější moravské opály se mají nacházet po obou stranách silnice z Třesova do Kozlan. Pokud tím autoři nemínili, že ty nejkrásnější opály na člověka vykouknou až po rozříznutí docela obyčejných křemenů, jichž se na tamějších polích válely mraky (jakkoliv se něco podobného zdá nebetyčně hloupé, před nedávnem jsme v našem mineralogickém kroužku zažili překvapení - již před časem našeho člena kontaktoval člověk, tvrdící, že i přes geologické podloží tomu nepřející v okolí Rožnova pod Radhoštěm sbírá acháty a jaspisy, nicméně v jím zaslaných zdánlivě obyčejných valouncích se po říznutí skutečně objevila nesmělá, avšak zřetelná achátová kresba), doporučuji minimálně jejich polohopisné “popisy” lokalit, nepochybně zcela záměrně zkreslené, brát se stejným nadhledem jako možnost nálezu pokladu v pohádkové knížce. Myslíte-li, že nadsazuji, zkuste si cvičně najít “místo u lesa cca 1500 m od jihozápadního okraje obce”. Vsadím se, že pokud Vám nebude podán potřebnější popis v podobě konkrétního orientačního bodu, budete stejně jako já tehdy v dubnu 1997 jen zbytečně marnit čas!
