MINERÁL.CZ

Nejlepší by bylo nemuset čistit ... jenže ne pokaždé je získaný vzorek ideální a potom nic jiného nezbývá. Ale jak a čím? Jak odstranit prach, špínu nebo porosty lišejníků? Jak odstranit povlaky a výplně? Toť otázka! V tomto příspěvku jsem se pokusil "extrahovat" a "koncentrovat" různé postupy, nacházející se v dostupné odborné literatuře, časopisech, internetových stránkách a jsou zde uvedeny také metody používané mnou a mými přáteli. Při všech metodách čištění dodržujte základní pravidlo, které spočívá ve vyzkoušení vhodnosti zvolené metody nejprve na malém kousku minerálu.

Při čištění se používají různé chemikálie - kyseliny, jejich soli, peroxid vodíku a hořlavá rozpouštědla. Při manipulaci s nimi je nutné používat potřebné ochranné pomůcky a dodržovat základní pravidla pro práci s nimi. Jejich souhrn naleznete na konci této stránky. Věnujte jim prosím ve vlastním zájmu patřičnou pozornost!

Mechanické čištění

Předčištění

Spočívá v odstranění hrubých vrstev jílu nebo hlíny kterou je vzorek obalen za pomoci různých špachtliček, škrabátek a dloubátek. Vhodné je používat tyto pomůcky zhotovené ze dřeva nebo různých umělých hmot volených tak aby jejich tvrdost byla menší než tvrdost čištěného vzorku. V některých případech je vhodné "blátíčko" odstraňovat suché, jindy je lepší čištěný kus namočit.U některých vzorků je možné místo dloubátek použít ostrý proud vody z tlakové zahradní čističky /tzv.vapky/.

Ofukování

Pro úplnost je třeba uvést že některé vzorky lze s úspěchem čistit ofukováním vzduchem a to buď vlastními ústy a nebo například za použití "spreje" se stlačeným vzduchem, který se užívá při čištění výpočetní techniky. Při této činnosti je potřeba dbát jisté opatrnosti protože proud vzduchu ze spreje je značný. Před čištěním minerálu je také vhodné provést nejprve profouknutí nástavce, někdy dochází k výstřiku zkondenzované vody! Je také dobré foukat z větší vzdálenosti. Pozor na přechlazení! Pomocí této metody se nechají dobře vyfoukat i nečistoty mezi křehkými jehličkami různých minerálů.

Mokré čištění

Co je mokré to je aj čisté. Základní vojenskou poučku lze s ůspěchem použít i při sbírání nerostů. Ne všechny minerály lze ale pro jejich dobrou rozpustnost ve vodě omývat pomocí této nejběžnější tekutiny. To platí například o některých chloridech, síranech, dusičnanech a podobných sloučeninách na jejichž čištění je vhodné použít běžně dostupný denaturovaný líh nebo izopropylalkohol. Na některé minerály je nutné použít pouze destilovanou vodu  (nezanechává povlaky). Ve většině případů lze ale k čištění používat běžnou vodu z kohoutku do které je možné pro lepší smáčivost přidat několik kapek jaru. Čištěný vzorek se ponoří na přiměřenou dobu do nádoby s čistící tekutinou. Nádobou se vzorkem se může mírně pohybovat a tak napomoci procesu čištění. Po vyjmutí vzorku z nádoby se případné zbytky nečistot odstraňují pomocí různě tvrdých kartáčů a kartáčků. Jejich "tvrdost" je třeba volit s ohledem na mechanické vlastnosti vzorku, na některé jehličkovité minerály (například natrolit) není možné použít ani nejjemnější vlasové kartáče! Namočení a kartáčování lze opakovat do té doby než budete s výsledky své práce spokojeni a nebo dokud nedojde ke zničení vzorku (:-)).  Pozor! Pokud budete chtít k čištění vzorku použít horké vody, může dojít kvůli vnitřnímu pnutí (při náhlé změně teploty) k prasknutí vzorku - znám z doslechu případ takto na dvě poloviny vyčištěné záhnědy! Po ukončení čištění nechejte vzorek oschnout.

Ultrazvukové čištění

Je v podstatě kvalitnější a šetrnější obdobou předešlé metody. Vhodné je například pro čištění geod a dalších obtížně čistitelných agregátů. Čištění ultrazvukem se provádí při ponoření vzorku do nádoby s rozpouštědlem na kterou jsou přenášeny vibrace o kmitočtu 30 - 40 kHz. Ultrazvukovou čističku pro její finanční náročnost většinou sběratelé nevlastní. Jednou z možností vyzkoušení této metody je domluva s některou prodejnou klenotů a nebo optiky kde jsou tyto přístäf!Á používány a kde pracovníci za příslušný poplatek vyčištění provedou. Slabinou je pouze fakt že jimi používané přístroje jsou schpny vyčistit pouze malé vzorky. I při tomto způsobu čištění lze vzorek mechanicky poškodit! Nedoporučuje se čistit jehličkovité krystaly a dále opály, fluority, topazy a křišťály s inkluzemi.

Chemické čištění

V této části záměrně neuvádím postupy, používající zvlášť silné žiraviny (kyselinu fluorovodíkovou a chromsírovou) a nebezpečné jedy (čištění stříbra kyanidem draselným) ... (:-(((

Znečištění organickými zbytky

Vzorky nasbírané na starých haldách nebo zaniklých lokalitách jsou často znečištěny mechy, lišejníky a podobnými organickými nečistotami.Pro jejich odstranění je vhodné namočit na několik dnů minerál do 5% roztoku čpavku a následně dokonale opláchnut, popřípadě okartáčovat jemným kartáčkem. Zbytkový čpavek je vhodné zneutralizovat například přidáním kuchyňského octu do oplachové lázně.

Čištění jehličkových minerálů

Vzorek se ponoří ve skleněné nádobě do cca 15% roztoku peroxidu vodíku. Nečistoty (převážně organického původu) vyvolávají rozklad peroxidu a dochází k uvolňování bublinek kyslíku (šumnění), které strhává a vyplavuje mechanické zněčištění z obtížně dostupných míst. Kvalita čištění se prohloubí pokud vzorek namočíme přes noc do 15% roztoku chlornanu sodného a teprve poté čistíme. Čištění probíhá lépe za zvýšené teploty (cca 60-70°C), při této operaci nehrozí nebezpečí utajeného varu. Reakci rozkladu peroxidu lze také urychlit přidáním několika kapek nasyceného roztoku červené krevní soli. Postup je možno několikrát opakovat za použití čerstvého peroxidu (nešumí=je vyčerpán). Po ukončení čištění je zapotřebí vzorek řádně opláchnout.

Selektivní čištění

Odstranění kalcitu kyselinou chlorovodíkovou

Kalcit je nerost takřka všudypřítomný a jako mladší nerost často a s oblibou pokrývá jiné, daleko zajímavější minerály a nebo tvoří spolu s dalšími výplně různých dutin. Je možné použít několik způsobů podle reaktivity minerálů pod kalcitem. Nejčastěji se používá kyselina chlorovodíková. Pokud je minerál k jejímu působení zcela odolný (výplně křemenných geod) můžete provést rozpouštění kalcitu koncentrovanou kyselinou. Na 100 g kalcitu je zapotřebí cca 250 ml kyseliny. Pozor! Reakce probíhá bouřlivě za vydatného šumění a pěnění.
Šetrnější metodou je pomalé rozpouštění přibližně 5% zředěnou kyselinou. Rozpouštění je signalizováno slabým šuměním. Čištěný vzorek občas vyjmeme a prohlédneme zda nedochází k nechtěnému poškození. Pokud se přestaly vyvíjet bublinky a nerost je stále znečištěn přidejte další kyselinu. Konec čištění poznáte nejlépe pohledem na čištěný minerál a také tím že se již ani po přidíní kyseliny (a nebo vhození kousku kalcitu) neuvolňují bublinky.
Na závěr čištění kyselinou je třeba řádně neutralizovat její zbytky ve vzorku pomocí cca 3-5% roztoku sody. Porézní vzorky je vhodné na dva až tři dny ponechat v tomto roztoku namočené. Po provedení neutralizace musí být vzorek řádně opláchnutý vodou která odstraní bílý povlak neutralizací vzniklých solí.

Odstranění kalcitu pomocí Chelatonu 3

Jedná se o nejšetrnější a také o nejpomalejší metodu odstraňování kalcitu. Používá se jeho nasycený roztok s přidáním několika ml 25% čpavku. Při čištění je pro zkrácení doby trvání reakce vhodné nádobu s roztokem ohřívat. Ukončení reakce opět poznáte podle konce uvolňování bublinek oxidu uhličitého. Po ukončení čištění stačí vzorek opláchnout vodou. Velkou nevýhodou této metody je cena Chelatonu 3 (cena s DPH cca 700 Kč / kg).

Šetrné odstranění železitých povlaků kyselinou šťavelovou

Provádí se máčením vzorku v jejím nasyceném roztoku po dobu několika dnů. Reakce probíhá pomalu a pro její urychlení je dobré lázeň zahřívat. Tato metoda není vhodná pro odstraňování povlaků z některých mineralů (kalcit, apatit) - opět nutno vyzkoušet! Po ukončení čištění je třeba provést neutralizaci vzorku.

Šetrné odstranění železitých povlaků kyselinou citronovou

Je ještě šetrnější než předešlá metoda a je vhodná i pro čištění uhličitanů. Provádí se máčením vzorku v jejím nasyceném roztoku po dobu několika dnů. Reakce probíhá pomalu a pro její urychlení je dobré lázeň zahřívat. Po ukončení čištění je třeba provést neutralizaci vzorku.

Šetrné odstranění železitých povlaků citronanem sodným

Je obdobou předešlé metody. Při jejím použití hrozí ale nebezpečí poškození některých kovových rud a jejich sekundárních minerálů. Používá se nasycený roztok citranu sodného nejlépe v destilované vodě. I tato metoda čištění probíhá velmi pomalu a pro její urychlení je možné při čištění do roztoku přidat dithioničnan sodný v množství asi 1 g na 50 ml roztoku. V této kombinaci dochází k redukci železitých solí na lépe rozpustné soli železnaté. Nevýhodou je, že roztok s přídavkem dithioničnanu vydrží maximálně dvanáct hodin a potom je potřeba jej vyměnit za čerstvý. Pří čištění je zapotřebí lázní občas zamíchat, po ukončení procesu vzorek řádně opláchnout.

Odstranění železitých povlaků

Používá se například pří čištění křemene potaženého limonitem a hydroxidy železa. Vzorek se ponoří přímo do koncentrované kyseliny chlorovodíkové a nechá se působit. Postup čištění je třeba občas kontrolovat. Operace probíhá lépe při mírném zahřátí lázně. Při každé kontrole je vhodné minerál opláchnout vodou a popřípadě okartáčovat. Celou operaci je možné několikrát opakovat až do úplného odstranění železitých povlaků. Na závěr čištění je třeba neutralizovatí zbytky kyseliny ve vzorku pomocí cca 3-5% roztoku sody. Aby došlo k odstranění zbytkové kyseliny ze všech možných trhlin vzorku je vhodné jej na dva až tři dny ponechat v tomto roztoku namočený. Po provedení neutralizace musí být vzorek řádně opláchnutý vodou, která odstraní možný povlak neutralizací vzniklých chloridů.

Radikálnější odstranění železitých povlaků

Také tento postup je vhodný také pouze pro minerály dobře odolávající působení kyseliny chlorovodíkové. Čištění se provádí v lázni složené přibližně z 1/3 vody, 1/3 koncentrované kyseliny chlorovodíkové a 1/3 technického peroxidu vodíku. Tato lázeň se dříve používala a občas ještě používá k odstraňování mědi při amatérské výrobě plošných spojů. Lázeň s ponořeným vzorkem se během procesu samovolně zahřívá. Při dočišťování a neutralizaci je postup stejný jako v předešlém návodu.

Čištění a konzervace pyritu a a markazitu

Aktivní látkou je zde thioglykolan etylamonný (n-(2-hydroxyethyl)ammonium-thioglycolat, krátce ETG. Před vlastní konzervací se osvědčilo, pokud vzorky nejsou rozpadavé a zejména když obsahuji rušící povlaky či krusty Fe-oxidů a hydroxidů, čištění ve slabě alkalickém roztoku citranu sodného s přídavkem dithioničnanu sodného (v případě odolných doprovodných minerálů lze aplikovat i čištění v kyselinách). Tím se odstraní většina rozpustného železa ze vzorku a výrazně klesne spotřeba chemikálií během konzervace. Takto "předčištěné" vzorky se po krátkém opláchnutí vodou vloží do slabě alkalického vodního roztoku ETG (20-50 ml ETG na litr vody, pH nastavit na 7,5 - 8,5). Tím se zamezí tvorbě nerozpustných hydrolysačních produktů, které by jinak okamžitě začaly vznikat. Po 1 až 3 hodinách se roztok vymění za čerstvý, výměna se opakuje 2 až 4krát. Poté se pokračuje rovnou (tj. bez vysušení vzorku) čištěním v alkoholu. U rozpadavých vzorků se doporučuje odstranit viditelné produkty rozkladu pokud možno za sucha mechanicky (např. opatrně kartáčem). Pak lze přikročit rovnou k čištění v alkoholu. Vzorky mají být v alkoholickém roztoku ETG překryty ca. 5-6 cm vysoko tekutinou, aby se reakční produkty dostatečně rozředily. Původně bezbarvý roztok se během procesu velmi rychle zbarví do tmavě červenofialova vznikajícím Fe(III)-komplexem, Fe(II)-komplex je bezbarvý. Již několik mg/I rozpuštěného železa způsobuji intenzívní barvu. Doporučuje se nejpozději po 4 hodinách roztok vyměnit za čerstvý, jelikož Fe-komplex se pak začne rozkládat a na vzorcích se může usadit hnědá sraženina. Účinnost se extrémně zvýší prováděním celého procesu pod vakuem. Vyplaveni reakčních produktů ze vzorku lze urychlit rovněž ultrazvukem.Čištění je dokončeno, když už nevzniká žádný (nebo pouze velmi málo) barevný Fe-komplex. Zpravidla je dokonalé vyčištěni možné pouze pod vakuem. V každém případě však lze proces po 4 až 5 cyklech ukončit, i když výsledek ještě není stoprocentní. Poté se vzorky naloží na několik hodin do bezvodého alkoholu, aby se vyplavily zbytky ETG. Nejmíň jednou je třeba alkohol vyměnit. Vyčištěné vzorky se pak nechají na vzduchu anebo pod vakuem vyschnout. Takto konzervované, nebo přesněji inhibované vzorky je nutno uchovávat při relativní vlhkostí vzduchu nižší než 50%, ještě lépe pod 40%. Optimální je přidat do uzavřených krabic, zásuvek či vitrín běžné přípravky k vysoušení vzduchu (silikagel a pod.). Vzorky by také neměly být vystaveny náhlým změnám teploty, aby nedošlo na nich ke kondensaci vlhkostí. Pro úplnost je nutno dodat, že rozklad pyritu i ve sbírkových podmínkách snad způsobuji v některých případech bakterie. Ty jsou ale při popsané konzervaci v alkoholu rovněž spolehlivě zničeny.

Čištění rodochrozitu

Tato metoda byla použita při čištění rodochrozitu ze zaniklé lokality Chvaletice. Nejprve se provede odstranění rezavých povlaků například pomocí nasyceného roztoku kyselého citronanu sodného. Po jejich dokonalém odstranění nerost propereme pod tekoucí vodou a přeneseme do lázně skládající se ze 4%ního vodného roztoku Chelatonu 3, do kterého jsme předtím přidali 2-3 g dvojsiřičitanu draselného K2S2O5 na 100 ml čistícího roztoku Chelatonu, nakonec přidáme několik kapek 26%ního čpavku. Minerál ponecháme v lázni několik dní. Po této době vzorek vyjmeme z lázně, důkladně opláchneme tekoucí vodou a co nejrychleji vysušíme (např. fénem na vlasy).
Nemáme-li k dispozici kyselý citronan sodný, připravíme si jej následujícím způsobem: V cca 200 ml destilované vody rozpustíme 38 g bezvodé kyseliny citronové nebo 42 g kyseliny citronové monohydrátu H3C6H5O7 .H2O a neutralizujeme za tepla bezvodým uhličitanem sodným (sodou) Na2CO3. Sodu vnášíme do roztoku pevnou po malých dávkách. Spotřebujeme jí asi 32 g. Přidávání sody ukončíme až již nenastává šumění (neuniká již CO2). Volný oxid uhličitý odstraníme krátkým povařením roztoku. Do ještě horkého roztoku přidáme 76 g pevné bezvodé kyseliny citronové (nebo 83 g kyseliny citronové monohydrátu). Jestliže se kyselina citronová všechna nerozpustí, přidáváme po malých dávkách destilovanou vodu tak dlouho, až dojde k úplnému rozpuštění.

Čištění mědi kyselinou chlorovodíkovou

Nejlépe se dají oxidy a uhličitany odstranit 5 %ní kyselinou chlorovodíkovou (koncentrovanou kyselinu chlorovodíkovou 36 %ní zředíme vodou v poměru 1 : 6 obj.). Postup čistění pečlivě kontrolujeme a zbytečně neprodlužujeme - kyselina chlorovodíková nepatrně koroduje i měď. Vyčištěný vzorek dokonale opláchneme vodou.

Čištění mědi kyselinou chlorovodíkovou a dusičnou

Nejprve se odstraní hnědé a zelené soli mědi (případně i kalcit ...) asi hodinovým ponořením do koncentrované kyseliny chlorovodíkové. Po jejich odstranění se vzorek dokonale opláchne a ponoří asi na 30 - 60 sekund do zředěné kyseliny dusičné. Pozor, uvolňuje se jedovatý rudý oxid dusíku! Poté se vzorek dokonale propere ve vodě (nesmí být nijak zbarvena). Nakonec se osuší pomocí fénu. Pokud bude měď stále matná, postup se může zopakovat. Je-li měd po usušení jasná a lesklá, zakonzervuje se nástřikem bezbarvého akrylátového laku.

Čištění mědi hydroxidem sodným

Vzorek s mědí se vloží mezi pletivo nebo zinkové dráty. Klubko s nerostem se ponoří do 5 % roztoku hydroxidu sodného. Po 15 - 18 hodinách je proces ukončen. Měď vyjmeme a opláchneme studenou vodou. Nakonec omyjeme horkou vodou.

Čištění mědi čpavkem

Vzorek čistíme ve slabém roztoku čpavku (1 obj. díl 25 % čpavku + 1 obj. díl vody). Minerál ponecháme v roztoku asi 1 hod., vyjmeme ho a ostrým kartáčem očistíme a znovu ponoříme do čerstvého roztoku čpavku. Nakonec opláchneme vodou.

Čištění mědi chelatonem a siřičitanem

150 g chelatonu 3 se rozpustí v 300 ml destilované vody. Po rozpuštění se přidá 50 ml 25 % čpavku a nakonec rozpustíme 10 g siřičitanu sodného a doplníme destilovanou vodou do 1 litru. Minerál necháme v roztoku tak dlouho, až je dokonale zbaven oxidační vrstvičky. Potom se důkladně opláchne vodou.

Čištění mědi a stříbra thiomočovinou

Provádí se v lázni vzniklé rozpuštěním 30g thiomočoviny, 30g kyseliny citronové a 30g thiosíranu sodného ve 2 litrech vody. Do přiměřeného množství roztoku se ponoří čištěný vzorek a po dostatečném vyčištění se opláchne vodou.

Čištění stříbra

Stříbro časem reaguje se sirovodíkem a na jeho povrchu se vytváří tenký černý povlak sirníku stříbrného (Ag2S). Chemicky se dá tento povlak odstranit několika způsoby, ale časem se vytvoří působením sirovodíku obsaženého v zemské atmosféře znovu ...

Čištění stříbra čpavkem a kyselinou mravenčí

Metoda vhodná při čištění ryzího stříbra. Vzorek se namočí do cca 13% roztoku čpavku, opláchne se vodou a poté do se vloží do 10% roztoku kyseliny mravenčí nebo do nasyceného roztoku kyseliny citronové.

Čištění stříbra chelatonem 3

Účinnou lázeň tvoří vodný roztok chelatonu 3. 150 g chelatonu 3 se rozpustí ve 300 ml destilované vody. Po dokonalém rozpuštění se přidá 50 ml. 25% čpavku a doplní destilovanou vodou do 1 litru. Roztok reaguje alkalicky. Minerál se ponoří do lázně a v krátkých časových intervalech se sleduje postup čistění. V okamžiku kdy má stříbro jasně bílou, kovovou barvu se čistění přeruší. Potom se vzorek opláchne důkladně vodou.

Čištění stříbra kyselinou chlorovodíkovou a čpavkem

Není-li stříbro na kalcitové nebo jiné karbonátové podložce, může se stříbro vyčistit krátkým ponořením do koncentrované (36 %ní) kyseliny chlorovodíkové (až černá vrstvička zbělí), krátce se opláchne a ponoří do 25 % čpavku. V poslední lázni se vzorek nechá tak dlouho, až se objeví charakteristická barva stříbra.

Čištění stříbra solí a bikarbonátem ala SilverStar

Do hliníkového hrnečku se dá 100 ml vody, přidá se lžička chloridu sodného (kuchyňské soli), lžička hydrogenuhličitanu sodného (tzv. 'jedlé sody') a případně se nastříhá trochu hliníkové folie. Minerál se v tomto roztoku po několik minut zahřívá a pak se opláchne vodou.

Čištění stříbra kyselinou citronovou

Vzorek se ponoří na několik dnů do cca 5 %ního roztoku kyseliny citronové a pak se opláchne vodou.

Lepení a tmelení

"Oprava" poškozeného vzorku

Lepení poškozeného vzorku je choulostivou zíležitostí. Parkticky je odzkoušené použití sekundového (kyanakrilátového) lepidla na lepení například "hladce" uražených krystalů křemene a čirých epoxidových lepidel na lepení a popřípadě i doplnění chybějících částí více poškozených vzorků. Při doplňování částí je možné do lepidla přidat jemě rozdrcený lepený minerál. Vhodná je například sada LEPOX-RAPID, prodávaná s přibaleným sekundovým lepidlem LEPOX za cca 95 Kč. Při lepení dodržujte postup uvedený v návodu k použití. K odstranění vytlačeného lepidla použijte hadřík namočený v acetonu a nebo toulenu. Pozor, lepidlo lze odstranit pouze pokud je ještě nevytvrdnuté! Tuhý epoxid odstraníte poze broušením!

Připevnění k podložce

Na připevnění drobnějších vzorků k podložce lze použít dětskou plastelinu. Výhodnější se mi ale zdá použití tavného lepidla (pistolka cca 150 Kč, tyčka lepidla cca 2.50 Kč). Tímto lepidlem lze pevně přilepit k podložce i poměrně hmotné vzorky. Ztuhlé tavné lepidlo jde dokonale odstranit kapalinou RENOVIT. Pokud lepené místo opakovaně potřete touto kapalinou, dojde během několika hodin k nabobtnání lepidla a to buď samo odpadne a nebo jde snadno odloupnout. V ČR tavné lepidlo a jeho odstraňovač varábí firma Velvana a.s.

Povrchová úprava

Když chybí lesk ...

Zašlou krásu mnoha vzorků pomohl zachránit tradiční pomocník našich matek, žen a dcer - lak na vlasy LIBAR. Dokáže pravé zázraky, jeho vrstva je tenká a na povrchu vzorku není vidět. Nastříkání lakem lze bez problémů opakovat. Použití bezbarvého nitrolaku nedoporučuji. Lak se může po čase odlupovat a vytvářet nevzhledné mapy !!!

Jak na škrábance #1

K zakrytí drobných škrábanců na povrchu částečně nasákavých minerálů a k "zlepšení" vzhledu se často používá naolejování. Vhodný je zejména dlouhodobě stabilní silikonový olej, nejlépe ve spreji. Po jeho aplikaci je dobré po určité době nevsáknutý olej z povrchu otřít flanelovým hadříkem. Nic se ale nemá přehánět!

Jak na škrábance #2

Variantou k předešlému postupu je použití roztoku včelího vosku ve vhodném rozpouštědle, například v technickém benzínu. Po nanesení na vzorek se nechá rozpouštědlo dokonale odpařit a potom se povrch přeleští flanelovým hadříkem. Tímto postupem se na některých minerálech nechají dle dostupných informací odstranit i hluboké škrábance.

Použité chemikálie

---

Bezpečnost práce

Motto: "Kyselina, ta se neptá, tiše žere, nebo leptá!"

Při čištění minerálů jsou používány kromě poměrně neškodných chemikálií i různé louhy a kyseliny. (Poleptání louhem je horší než poleptání kyselinou!) Jedná se o nebezpečné látky a je zapotřebí s nimi podle toho také zacházet - pracovat s rozvahou a opatrně! Základní obranou před poleptáním je plášť nebo alespoň nějaké staré oblečení. Pokud se pokapeš, bude díra v oblečení a ne v tobě .... Všechny nádoby s chemikáliemi měj řádně označené - minimálně názvem a koncentrací. Při přelévání žíravin je víc než vhodné používat přinejmenším brýle nebo štít - při prsknutí koncentrované kyseliny do oka si můžeš rovnou zažádat o bílou hůlku. Gumové rukavice jsou poněkud diskutabilní - s rukavicemi nehrozí poleptání nechráněné ruky ale chybí potřebný cit. Vyndávat minerál z kyseliny holou rukou ale nemohu doporučit. Při práci s horkou kyselinou je jejich použití nutností. Peroxid vodíku (a 30% zvlášť) zanechávána ošklivé bílé popáleniny!
Ředění je notoricky známé - vždy kyselinu nebo hydroxid pomalu přilévat do vody, ne opačně! Další nebezpečné úrazy vznikají při polití nebo upuštění láhve s žíravinou na zem. Proto je nutné držet láhve při přenášení jednou rukou za hrdlo a druhou rukou láhev zespodu podepírat. Lepší než ve skle je používat umělohmotné lahve na kyseliny (nikdy ale nepoužívej lahve od limonád a podobných věcí, někdo by se mohl omylem napít!). Chemikálie ukládej vždy mimo dosah dětí !!! Pokud cítíš, že ti láhev padá, je nejlepší ji co nejdál zahodit, případně honem uskočit.
Při požití koncentrovaných žíravin jsou následky obvykle strašné. Jediná šance je urychleně všechno vyzvracet. Jinak následuje v lepším případě zaplátovaný žaludek a přísná dieta, v horším případě budeš mrzák nebo zákazník hrobníka. Pokud tě žíravina zasáhne, je nutné okamžitě ze sebe strhat oblečení a co nejrychleji všechno spláchnout vodou, jinak tě plastika nemine. Při zasažení oka je nutné oko otevřít a důkladně propláchnout proudem vody. V případě požití je nutné okamžitě vyvolat zvracení, vypít velké množství vody, nejlépe znovu vyzvracet a vypít suspenzi MgO ve vodě (proti kyselině), ne sodu - vzniká oxid uhličitý a hrozí protržení žaludku, nebo roztok kyseliny citronové (proti hydvoxidu). Je-li zasaženým tvůj kolega a je silně poleptaný a nebo je v šoku, okamžitě ho třeba násilím dobře omyj vodou (kbelíkem vody, hadicí ...). Ve všech případech většího zasažení žíravinou je nutné okamžitě navštívit doktora, protože při nedostatečném ošetření hrozí trvalé následky!
Pokud je něco nejasného, obrať se na někoho zkušenějšího v tvém okolí!
Vlastní čištění provádějte na nějakém vhodném místě venku - na dvorku, zahradě a podobně. Při použití kyselin (hlavně chlorovodíkové) nikdy ne v místnostech, unikajícím chlorovodíkem dochází ke korozi všeho železného ... Na leptací lázně je dobré používat růzmé plastové kbelíky, lavory a podobné nádoby. Jsou pro jejich větší nerozbitnost vhodnější než v laboratorních podmínkách běžně používané a poměrně lehce rozbitné varné sklo. Při práci je dobré mít po ruce připravený kbelík s vodou.
Ekologické minimum: Kyselé roztoky po jejich vyčerpání vysrážejte přidáním drceného kalcitu nebo hašeného vápna, alkalické například přidáním kuchyňského octu. Odpadní roztok by měl mít neutrální reakci. Kontrola se provádí univerzálním indikačním papírkem. Vzniklou sraženinu, mnohdy obsahující těžké kovy atd., odfiltrujte (a nebo tekutinu opatrně slejte), uložte do plastové lahve a takto zajištěnou můžete vyhodit do popelnice. Odpadní tekutinu můžete vylít do kanalizace. 

---

Použitá literatura a odkazy:

St. Němec - Chemické čištění stříbra a mědi, Bulletin min--petr. odd. NM č 4-5/1997
St. Němec - Čištění minerálů peroxidem vodíku a čpavkem, Bulletin min--petr. odd. NM č 4-5/1997
St. Němec - Odstranění rezavých povlaků z rodochrozitu - Bulletin min--petr. odd. NM č 6/1998
P. Kolesar - Rozklad pyritu a markasitu ve sbírkách a možnosti konzervace - Bulletin min--petr. odd. NM č 6/1998
St. Němec - Odstraňování kalcitu z povrchu minerálů, Bulletin min--petr. odd. NM č 7/1999
St. Němec - Čištění minerálů ultrazvukem, Bulletin min--petr. odd. NM č 7/1999
Minerál 1/1992 - Čištění ryzího stříbra
Minerál 2/1992 - Rozpustnost minerálů v kyselinách
V. Habermann - Mikromounty III. - Čištění preparátů, Minerál 6/2000
http://www.gamineral.org/copper-cleaning.htm
http://www.rockhounds.com/rockshop/john_betts/clean1.html
http://www.geocities.com/Athens/Oracle/1830/clear2.html
http://www.gamineral.org/FAQ.htm
http://groups.yahoo.com/group/micromounts/message/151