MINERÁL.CZ

V dalším článku bych rád představil lokalitu Levínská Olešnice a Horka u Staré Paky. Obě dvě jsou od sebe vzdáleny zhruba 5 km. Na těchto lokalitách narozdíl od Studence se nacházejí velice krásně zbarvené acháty a chalcedony. Zvláště ty z LO které jsou vystavené i v Novopacké klenotnici.

Levínská Olešnice - Naleziště tvoří poměrně rozsáhlé pole, kde nejproduktivnější část je směrem k LO.

Z nerostů se zde nejčastěji nacházejí acháty, chalcedony a jaspisy, vzácně i krystalizovaný křišťál které pocházejí z rozvětralých spodnopermských mandlovcovitých melafyrů (andezitoidů). Na poli jsou obvykle jako rozvlečené úlomky v důsledku orby, časté jsou i nálezy celých neporušených „pecek“. Některé pecky jsou však popraskané kvůli povrchové abrazi (zpravidla mráz). Nejčastější nerost je zde achát, vyskytující se ve velmi pestrém zbarvení tvořící zpravidla „teplé barvy“ (červená, růžová, hnědá, oranžová, často i bílá či šedomodrá). Největší část zde nalezeného achátu žlutavé barvy má rozměr kolem 5 × 5 × 4 cm. Na jedné ukázce je i malá geoda s vrcholovými krystaly křišťálu do velikosti 0,5 × 2 mm. Dalším hojným nerostem je chalcedon, který se zde vyskytuje také ve velmi pestré škále barev. Velice časté jsou v chalcedonech geody s křišťálem do velikosti krystalků až 2,5 mm. Největší úlomek chalcedonu měl rozměr 8 × 8 × 5 cm, šedomodré barvy. Jaspis zde vytváří velmi rozměrné a pěkné agregáty s modro – červeno – hnědavou barvou, kdy jedna barva plynule přechází v druhou. Křišťál zde je poměrně vzácný. Nalezen dosud pouze v několika menších ukázkách podprůměrné kvality. Časté jsou zde i nálezy pěkných zkřemenělých kmenů, „araukaritů“. Některé jsou opravdu velké (20 × 20 × 10 cm).

Zajímavé je i další okolí této vesnice. Za zmíňku stojí i vrch Levín, na západě obce, kde bývalo staré hradiště (v dnešní době tu zbyly už jen valy) s výskytem údajně pěkných modrofialových achátů s bílým kroužkováním. Dále se zde nacházejí i ametystové geody, narozdíl od mnou popisovaném poli, kde ametyst není skoro vůbec k nalezení. Další nálezy prý lze provést kolem trati na svazích (obdělávaná pole). Na těchto dvou místech jsem bohužel nebyl, tak to nemohu potvrdit a ani vyvrátit (toto vím z ústního sdělení místního sběratele a z internetu). Jako tip na výlet doporučuji cestu po značené cestě od vlakové zastávky do bývalého lomu Hvězda, ve kterém se těžily kdysi melafyry. Tento již opuštěný lom byl dokonce i navrhován k ochraně, jelikož jde o unikátní odkryv melafyrového proudu s poměrně velkými mandlemi hojně vyplněné druhotně acháty a jinou křemenou hmotou (ametyst). Lokalita sledována od roku 2006, dosud „živá“.

Horka u Staré Paky - Pole jihovýchodně od vlakové stanice. Menší pole s výskytem úlomků a celých „pecek“ nerostů zvětralých spodnopermských mandlovcových melafyrů (andezitoidů).

Na nalezišti se nejčastěji nacházejí tyto nerosty: achát, chalcedon a karneol, méně častý je i křišťál. Achát se zde nalézá v temně žluté barvě, dále pak v modrobílé barvě. Na jedné ukázce má achát tmavě žlutohnědou barvu. Největší nalezený úlomek achátu má rozměr 2,5 × 2 × 1,5 cm. Chalcedon má většinou šedou či modrou barvu. Největší nalezený vzorek má rozměr 10 × 5 × 5 cm. Karneol se zde nalézá jako úlomky či celé „pecky“, hnědočervené bavvy. Největší nalezený karneol má rozměr 3 × 3 × 2 cm. Křišťál byl nalezen jen do velikosti 2 cm průměrné kvality.

Tuto lokalitu jsem zatím navštívil pouze dvakrát. I přesto se zde dalo najít pár kvalitních vzorků (moc jich ale nebylo). Z této lokality jsou známi především žluté acháty, který jsem také našel (v jedné ukázce ve velikosti střepu 3 cm). Lokalita je vcelku dobrá, jen nálezy jsou ojedinělé. Jako zajímavost kterou stojí navštívit je lom který se nachází asi 200 m od silnice ze směru Horka u S. P. na Borovnici. Je to opuštěný lom se zajímavými nálezy achátů (bílé barvy) v melafyru. Lokalita sledována od roku 2007, dosud „živá“.