MINERÁL.CZ

V dalším článku popíšu několik zajímavých lokalit s fytopaleontologickými nálezy (svrchnokarbonská květena). Všechny naleziště se v dnešní době nacházejí v areálu bývalých dobývek černého uhlí.

Petříkovice

Přístup po silnici 301 ze směru Trutnov – Chvaleč – Radvanice. V Petříkovicích za železničním přejezdem na druhé odbočce u domů odbočit do prava na polní cestu. Po ní dále přes potok , dále po cestě a opět přejít přes potok, pak podél potoka, lokalita je zhruba 1200 m od hlavní silnice. Na levo naproti přístřešku v břízkách. Naleziště tvoří ve stráni v lese malá, odspodu zarůstající haldička z počátku 60. let 20. století. Předmětem těžby byl uranový průzkum se sporadickou dobývkou radioaktivních nerostů (nebyly ve výkopu objeveny). Nalézají se zde fytopaleontologické vzorky z období svrchního karbonu. Hlavní horninou jsou zde lupek, šedé prachovce a jílovitá břidlice. Byly zde nalezeny přesličky rodu Annularia, Calamites, plavuň rodu Sigillaria a kapradina rodu Pecopteris. Většinou průměrné kvality a velikosti. Většina vzorků se rozpadá. V dnešní době bez hlubokých výkopů jsou nálezy vyloučeny z důvodů dlouhodobého zvětrávání hornin uložených v haldě. Zhruba 20 m metrů severně od haldy v lese je polozasucený vchod do zatopené štoly. Lokalita sledována od roku 2004, nálezy jsou problematické.

Malé Svatoňovice

Přístup po silnici 14 ze směru Trutnov - Červený Kostelec, ve Rtyni v Podkrkonoší odbočit na silnici směr Odolov. Pod kopcem odbočit do prava směrem k velké zalesněné haldě. Přístupová cesta na haldu je asi 20 m jižně od železničního přejezdu. Lokalitu tvoří velmi rozsáhlá, několikaetážová halda. V rámci rekultivace byla v první polovině devadesátých let postupně rozhrnuta a poté i zalesněna (břízy, borovice...). Halda je pozůstatkem těžby na dole Ida (Zdeněk Nejedlý) v Malých Svatoňovicích. Byly tady nalezeny kapradiny rodu Pecopteris, Sphenopteris, Neuropteris + dva neurčené rody, dále pak přesličky rodu Annularia, Aterophyllites, Calamites a Sphenophyllum. Většina nalezených fosilií je ve slušném stavu. Většinou stačí rozbít velké balvany na povrchu haldy (poslední dobou jich ale moc není). Já osobně jsem je sbíral v suti u závory. Jako nejlepší možné naleziště s velkými balvany se jeví velmi strmý svah haldy v jižní části nad odkalovacím jezerem. Tato část je velmi nebezpečná, proto nedoporučuji bez jištění lana na tento svah vůbec vstupovat. Pohyb po haldě je celkem snadný, nevýhodou jsou ale velmi strmé svahy a v létě spousta jejich obyvatel (zmije atd...). Velkou nevýhodou lokality je i skládka komunálního odpadu na východním odvalu haldy. Odpad je postupně zavážen vyvezenou hlušinou. Lokalita je sledována od roku 2007, nálezy jsou poměrně časté (s pomocí výkopů).

Žacléř

Přístup po silnici 16 ze směru Trutnov - Královec. V Bernarticích odbočit u kostela na Lampertice. Na konci Lampertic se nachází naleziště. Lokalitu tvoří velmi rozsáhlá a vysoká dvouetážová halda. V současné době (květen 2007) je v postupné rekultivaci (pozvolné rozhrnování hlušiny, výsev travin a výsadba stromů (borovice). Podle ústního sdělení by měla být rekultivace dodělána kolem roku 2009. Halda se nachází na dnes již opuštěném důlním díle v Žacléři (jedno z největších a nejstarších na Trutnovsku). Těžba ukončena na konci roku 1993. Za více jak 450 let bylo vytěženo kolem 27 miliónů tun černého uhlí. Na haldě se velmi často vyskytují fytofosilie svrchního karbonu. Jsou tak časté, že se zde nemusejí provádět žádné výkopy, sběr je možný rovnou na povrchu. Stačí rozbíjet velké balvany (lupek, šedé prachovce a jílovitá břidlice). Byly zde nalezeny přesličky rodu: Annularia, Calamites a Sphenophyllum; plavuně rodu Lepidodendron a Sigillaria; kapradiny rodu Alethopteris, Dactylotheca, Sphenopteris, Neuropteris, Pecopteris + další 2 doposud neurčené rody. Všechny nalezené fosilie jsou ve velmi dobrém stavu dosahující někdy velkých rozměrů. Díky probíhající rekultivaci je stále obnovován nový materiál k rozbíjení. Předpokládám, že do roku 2015 bude stav lokality stejný jako v Malých Svatoňovicích. Lokalita je sledována od roku 2006, dosud "živá".

Tyto lokality jistě stojí za návštěvu. Už jen proto, že se dají na nich nalézt zajímavé fosilie, které dokumentují vývoj života na naší zemi, přesněji v oblasti Podkrkonoší. V dohledné době budou již tyto lokality zcela zrekultivovány a nenávratně zničeny. Proto pak bude veškerý nalezený paleontologický materiál z této oblasti velmi cenný. Odhaduju, že hledat kolem roku 2015 už bude zcela nemožné.