MINERÁL.CZ

V tomto článku trošku více přiblížím známou lokalitu s výskytem achátů a chalcedonů, která je sběrateli navštěvována už několik desítek let. I když má svou největší slávu za sebou, stále se zde dají nalézt zajímavé vzorky mineralogického materiálu. Lokalita Rovně se proslavila zejména díky nálezům žlutých achátů.

Charakteristika: Známé naleziště chalcedonů a pěkných žlutých achátů je táhlé návrší dolnokalenských Rovní, které se nachází nad Dolní Kalnou a pokračuje jjz. směrem až nad Borovnici. Lokalitu tvoří rozsáhlá, zemědělsky obdělávaná pole. Přístup je možný po zčásti zpevněné polní cestě z obce Ždírnice nebo zeleně značené turistické cestě z Dolní Kalné. V ornici, zvláště po orbě a vydatnějších deštích se dají nalézt zajímavé chalcedony a méně časté acháty. Chalcedony se zde vyskytují ve velkém množství, v barvách od šedé, kalně modré až po žlutou, ojediněle i světle červenou. Velikost nalezených mandlí a úlomků se pohybuje mezi 2 – 15 cm. Ojediněle se zde vyskytují i acháty, typické pro tuto lokalitu jsou acháty s šedým až modrým okrajem a žlutočerveným pruhovaným středem, někdy i s křišťálem uprostřed achátové kresby. V dnešní době je již tento typ poměrně vzácný. Velikost achátových „pecek“ nepřesahuje 5 cm.

Za zmínku stojí i červené mechové acháty či chalcedony s černými dendrity Mn. Na polích se výjimečně objevují i úlomky šedých silicifikovaných dřev „araukaritů“ a úlomky barevné jaspisové žíloviny. Výlev mandlovcových paleobazaltů – melafyrů (primární horniny zdejších minerálů) lze datovat před 280 – 260 mil. let, v období spodního permu v mladších prvohorách. Araukarity pocházejí z arkózových pískovců též spodnopermského stáří. Lokalita je stále nadějná na nálezy pěkných chalcedonů, ojediněle i achátů. Vše záleží jen na dobře zoraném poli. Většina vzorků nalezená na poli je však mechanicky poškozena v důsledku orby či mrazového větrání, proto kameny určené na další zpracování je nutné kopat (se svolením majitele). Lokalita je navštěvovaná od roku 2007.

červený mechových achát z Rovní

Terénní poznatky za rok 2007: Lokalita byla za tento rok navštívená celkem čtyřikrát. Jednou v době, kdy bylo pole ještě oseté řepkou (začátek července) a pak dvakrát v říjnu a jednou v listopadu (to už bylo pole zcela pod sněhem). Nacházely se zde ve velkém množství chalcedony a ojediněle i acháty (podařilo se najít i několik „žluťáků“).

Chalcedony se zde nacházely především v šedomodrém až kalně modrém či modrém zbarvení ve velikosti mandlí a úlomků kolem 5 – 10 cm, méně časté byly „pecky“ o průměru až 15 cm či více, které však byly již hodně popraskané. Uvnitř mandlí jsou časté i drobné geody s čirým křišťálem či světle fialovým ametystem do velikosti krystalků až 2 × 8 mm. V jedné ukázce je poměrně velká geoda s čirými krystalky křišťálu ve velikosti 4 × 10 mm o rozměrech dutiny 4 × 3 × 3 cm v kalně modrém chalcedonu s náznakem achátové kresby. Zajímavé jsou i žlutě až žlutooranžově zbarvené chalcedony. Nalezl se zde i vzorek šedomodrého chalcedonu s černými až žlutohnědými dendrity oxidů a oxihydroxidů Mn. Velikost „mechových“ vyrostlic je kolem 5 mm. Dále se zde objevují i tzv. mechové acháty. Velmi pěkná je ukázka červeného mechu zbarveného Fe2O3 v šedobílém chalcedonu.

Vyskytují se zde v menší míře i acháty, známé jsou odtud především „žluťáky“. Doposud byli nalezeny ve dvou vzorcích o velikosti kolem 4 cm. Jedná se o šedý chalcedon který má uprostřed výraznou, žlutou až žlutočervenou achátovou kresbu. V jedné ukázce byl nalezen i modrý chalcedon s temně červenou achátovou kresbou. Pod lupou je vidět, že celé soustředné kruhy jsou tvořeny velmi jemnými červenými tečkami oxidu Fe. Jinak ostatní acháty mají jen nevýraznou kresbu, zpravidla bílé či modré barvy. Ojedinělé byly i modrofialové acháty či několik ukázek „kašolongových“ – křídově bílých achátů. Velikost achátových mandlí je kolem 4 – 7 cm.

V ornici se vyskytují i drobné ukázky úlomků krystalů křišťálu a světle fialového ametystu do velikosti až 3,5 cm. Časté jsou hlavně vrcholové části krystalů. Nalézají se zde i úlomky jaspisové žíloviny a zkřemenělých dřev – „araukaritů“, které však kvůli velmi špatné kvalitě nebyli sbírány. Běžné jsou i kusy navětralých a rozkládajících se melafyrů. Na polích se dají stále nalézat pěkné chalcedony, někdy se štěstím i vzácné žluté acháty. Povrchově sbírané vzorky však bývají ve velké většině popraskané.

Zajímavosti:
Minerály (především chalcedony a někdy i acháty) se z této lokality dále nacházejí v korytě Ždírnického potoka a na okolních svazích pod „rovněmi“. Část tohoto přeplaveného materiálu se hojně objevovala i v aluviálních náplavech Olešnického potoka při těžbě pyropů na ložisku Vestřev. Z Rovní byly kameny vodní činností transportovány na značnou vzdálenost 0X – X0 km. Především tokem řeky Labe který je unášel na velké vzdálenosti (výskyt chalcedonů a achátů v různých pískovnách při Labi např. v okolí Kolína). I když tyto kameny jsou značně omleté a popraskané, lze některé i řezat a leštit.

Prakticky z celých Rovní je za dobrého a slunečného počasí vidět i velkou část Krkonoš, především Černou horu a Sněžku