MINERÁL.CZ

V roce 1997 uspořádalo Muzeum Českého ráje při příležitosti oslav 725 let města Turnova Seminář o českém granátu. Současně vyšel sborník s názvem Pyrop - český granát a byla zahájena výstava Svět českého granátu. Zájem o české granáty je logický protože jde bezesporu o nejznámější český minerál používaný jako drahý kámen více než pět století.

V roce 1836 byl správcem mineralogických sbírek Vlasteneckého muzea Franzem Xaverem Maxmilianem Zippem označen za nerostný symbol Českého království. Georgius Agricola ve svém díle De Natura Fossilium Libri X (Deset knih o povaze kamenů) z roku 1546 popisuje výskyty pyropů, které označuje jako carbunculi carchedonii in Boemorum agris "V Čechách 5 mil od Litoměřic na polích při cestě do Třebenic a také v okolí Želkovic, kolem 3 mílí od této lokality a na polích u Lotendorfu, kolem 10 mílí od města Mostu na cestě do Hory Sv.Kateřiny ......" při čemž výčet nalezišť včetně světových je značně rozsáhlý. označení český granát se po prvé objevilo roku 1609 "Granati Bohemici" označil Anselmus Boetius de Boot, aby je odlišil od orientálních granátů (almandinů) pocházejících z Indie.

Neúnosné by bylo uvádět veškerá mineralogická kompendia ve kterých je českému granátu věnována větší nebo menší pozornost. Nicméně jednu vyjimku uděláme. V r.1995 vyšla v monografické řadě Extra-Lapis v Mnichově s číslem 9 publikace Granat (Die mineralien der Granat-Grouppe Edelsteine, Schmuck und Laser) v nakl. Christian Weise. Jde o dosud nejmodernější přehled všech granátů a výrazně se zde upozorňuje na pyrop z Českého středohoří a jeho šperkové využití.

Literatura o českých granátech je velmi rozsáhlá a můžeme jí rozdělit do několika tématických okruhů: a) zabývající se úložnými poměry a genezí b) mineralogií a chemickým složením c) těžbou a následným zpracováním c) broušení pro šperkové účely d) výrobou šperků a jejich popisem e) možnostmi dalšího využití f) historií výzkumu, těžby a zpracování

Nejvíce prací je pochopitelně věnováno popisu výskytů, jejich geologické charakteristice a mineralogickému složení a vlastnostem. Do této skupiny patří i zprávy o nálezech výjimečně velkých kamenů. Další skupinou jsou práce gemmologické, popisující drahokamové vlastnosti a broušení. Český granát je uváděn ve všech kompendiích o drahých kamenech, bez ohledu na místo jejich vydání. Pozornost je věnována i těžbě granátů a to jak z hlediska technologického, tak i právního a ekonomického. Relativně málo prací je zaměřeno na technologii výroby granátových šperků. Často jsou ale popisovány šperky (existuje již i několik katalogů z tématických výstav) a historie využívání granátů ve šperkové výrobě. Jen menší množství prací je úzce monotématické, většinou jde o kombinaci témat.

České granáty zatavené ve skle

Předkládaná bibliografie českého granátu je vlastně splacením dluhu tomuto výjimečnému minerálu. V každém případě může být (a to i v tom případě, že nelze předpokládat, že se nám podařilo vyhledat skutečně veškeré publikace) užitečná pro všechny, kteří se o české granáty a granátové šperky zajímají. Úmyslně neuvádíme práce popisující minerály doprovázející české granáty, protože by to znamenalo neúnosné zvětšení rozsahu citací. Jen problematice diamantonosnosti Českého středohoří je věnováno více než desítka publikací, velká pozornost byla věnována také zirkonům.

Jednotlivé citace jsou uváděny v abecedním pořadí podle autorů. Z kompilačních sborníků citujeme jen ty jednotlivé práce (přednášky), které se skutečně věnují českému granátu. Každá citace je doplněna písemnými znaky charakterizujícími její hlavní zaměření. vysvětlivky: UP - úložné poměry, lokalizace výskytů Mi - mineralogická charakteristika Těž - těžba a cena granátů Br - broušení pro šperkové použití TV - technické využití Šp - šperky s českými granáty His - historie těžby a použití Po - popularizace, turistika

1) Adam J.,Paděra K. (1975): Distribution of Titanium and chromium in garnetiferous peridotites and pyroxenites from Starý near Třebenice (České středohoří) Mts. Bohemia. Acta Univ.Carol., Geol., 4, str. 301-310, /Mi/

2) Agricola G. (1546): De Natura Fossilium. Froben, Basel, /UP, Mi/ Anselmus Boetius de Boot (1609): Gemmarum et Lapidum Historia. Hannover, /UP, Těž, Mi/

3) Balbín B. (1679): Miscellanea historica regni Bohemiae, Praha, /UP/

4) Bauer J. (1983): Český granát a jeho technické využití. Sb.Hornická Příbram, Drahé kameny, str. 41-50, /TV/

5) Bauer J.,Hříchová R. (1966): Corrosion phenomena on garnets of the peridotites of the Bohemian Massif and their Origin. Krystalinikum 4, str. 19-30, /Mi/

6) Bauer J.,Hříchová R.,Fiala J. (1964): Povrchové skulptury a trichitické dutiny granátů. Čas.MaG 9/1964, 3, str. 287-290, /Mi/

7) Bauer J., Hříchová R., Fiala J. (1965): Rozšíření těžkých minerálů v severní oblasti Českého středohoří. Sb.VŠCHT v Praze, Min., str. 425-438, /UP/

8) Bauer J., Hříchová R., Volák I., Kosmák M. (1964): Možnosti průmyslového využití pyropového odpadu z Českého středohoří. Geol.Průzk., 6, str. 172-173, /TV/

9) Bauer J.,Kopecký L. (1966): Mineralogy of the weathering profile odf a volkanic breccia in České středohoří Mts.. Acta univ.Szegediensis. Acta miner.-petrogr., XVII, 2, str. 77-87, /Mi/

10) Bauer J., Králová M. (1960): Uzavřeniny zirkonu v pyropu. Sb.VŠCHT v Praze, str. 319-324, /Mi/

11) Bauerová A. (1978): Několik poznámek k historii českého granátu. Sb. semináře Český granát, Hrubá Skála, str. 62-69, /His/

12) Bayer V. (1983): společenský význam těžby drahých kamenů v ČSSR a jejich zpracování ve špercích. Sb. Český granát a drahé kameny ČSSR, Pardubice, Dům techniky ČSVTS, str. 30-36, /Šp, His/

13) Borovský F.A. (1910): Polodrahokamy v uměleckém průmyslu. Květy, 32, str.570-582, /Šp, Po, Br/

14) Bouška V. (1980): Český granát. roč. Lidé a Země 1980, str. 79-85, /Po/

15) Bouška V. (1997): Český granát - nejznámější z pyropů a ze skupiny granátů. Sb. Granát pyrop, Okr.muzeum Č.ráje, str. 1-9, Turnov /Mi,His/

16) Bouška V. (1997): Mineralogie českého granátu. Sb. Granát pyrop, Okr.muzeum Č.ráje, str. 32-46 /Mi/

17) Bouška V. (1997): Naleziště českého granátu. Sb. Granát pyrop, Okr.muzeum Č.ráje, str. 52-60, /UP/

18) Bouška V., Turnovec I. (1996): Mineralogický symbol Čech - český granát. Nakl.Drahokam Turnovec, 34 str., Turnov /UP,Mi,Těž,Br,Šp,His/

19) Buch L. (1838): Über die Muscheln in Granatlager zu trzblitz. Karsten Archiv für Miner.u.Geognosie usw., berlin, 11, str. 315-318, /UP/.

20) Cogan M. (1997): Český granát v turnovském kamenářství do konce 19.století. Sb. Granát pyrop, Okr.muzeum Č.ráje, str 10- 13, Turnov /His/

21) Čermáková J.,Bauer J. (1962): Technologie úpravy podsítných těžkých frakcí z pyropových štěrků Českého středohoří. Sb.VŠCHT v Praze, M 6, str. 95-121, /Těž/

22) Čermáková A. (1972): Lobkovická těžba českých granátů ve Středohoří v 17.-19,století. Vlastivědný sb. Litoměřicko 1972, str. 5-39, /His,Těž/

23) Dědina V. (1915): České středohoří. Čas.českého muzea 89, str. 327-335, 419-442, /UP,Po/

24) Dölter C. (1873):Über das Muttergestein der böhmischen Pyropen. Tschermak?s min.u.petrogr.Mitt.,Víden, str. 13-18, /Mi,UP/

25) Dölter C.,Hussak E. (1884): Pyrop von Krimlitz in Böhmen. Neues Jahrbuch für Miner. u. Geol., I, /Mi/

26) Fengl M. (1996): Stručná charakteristika ložiska pyropu Podsedice. MS, DUV Granát Turnov, /UP, Mi/

27) Fiala J. (1965): Pyrope of some garnet peridotites of the Czech Masif. Krystalinikum 3, str. 55-74, /Mi/

28) Fiala J. (1966): Mineralogický a geochemický výzkum pyropu a granátických peridotitů z Českého masivu v letech 1963-1965. Zprávy o geol.výzk. v r.1965, str. 25-26, /Mi/

29) Fiala J.,Kopecký L. (1964): Ke genezi pyropu a jiných granátů v třetihorní sopečné brekcii Velkého vrchu a Malého vrchu u Třtěna. Věstník ÚÚG, str. 267-273, /UP,Mi/

30) Götz B.,Turnovec I. (1975): Perspektivy výskytu českých granátů v jihozápadní části Českého středohoří, Sb.Hornická Příbram, G 16, str. 285-306, /UP/

31) Götz B.,Turnovec I. (1978): Geologie českého granátu a prognózy jeho výskytu v Českém středohoří. Sb. semináře Český granát, Hrubá Skála, str. 70-79,/UP/

32) Götz B.,Turnovec I.,Urbanec J. (1978): granáty Českého středohoří. monografiické studie Krajského muzeav Teplicích, 52 str., /Mi, UP, Těž, Po/

33) Grahmann R. (1933): Die Geschichte des Elbtales von Leitmeritz bis zu seinem Eintrift in das norddeutsche Flachland. Mitt.des Vereins für Erdkunde zu Dresden, Neue Folge, str. 132-194, /Hi,UP/

34) Hanušová J. (1969): Kandidátské minimum. MS, Katedra petrologie PF UK v Praze, /Mi/

35) Hibsch J.E. (1920): Geologische Karte des Böhmische Mittelgebirges. Blatt XIV (Meronitz-trebnitz) Nebst Erläuterungen, Praha, 120 str, /UP/

36) Hibsch J.E. (1926): Das Granatenbergel bei Meronitz und die Böhmischen Granaten. Nákl.vlast., Bílina, 20 str, /UP,Mi/

37) Hibsch J.E. (1930): Geologischer Führer durch das Böhmische Mittelgebirge. Berlin, 363 str.,/UP,Po/

38) Hibsch J.E. (1934): Die Minerále des Böhmischen Mittelgebirges. Jena, 196 str.,/Mi,UP/

39) Hofman G. (1973): Několik poznámek k těžbě granátů na bývalém velkostatku Dlažkovice. studie z dějin hornictví - 3, Nár.technické muzeum, Praha, str. 168-175, /Těž, His/

40) Hofstetter F. (1856): Über die pyropenführenden Ablagerungen in Böhmischen Mittelgebirge. Jahrbuch der k.k.Geol.Reichsanstalt, 7, Vídeň, str. 844-845, /UP/

41) Holásek O. (1967): Muzeum Českého granátu. Geol.Průzk., 11/97, str.394-395, /His/

42) Holásek O. (1969): Vysvětlivky k listu mapy 1:50000 M-33- 52-D Louny. MS, Geofond Praha,/UP/

43) Holešovský K. (1984): České granáty. Věda a Život, 29, 6, str. 401-402, /Po/

44) Hora J.V. (1887): Český granát. Kalendář matice školské. Praha, str. 170-173, /Po, Mi, UP/

45) Horáková M. (1988): K některým výskytům akumulací pyropu. Geol.Průzk., 30, 4, str. 122, /UP,Mi/

46) Hříchová R. (1966): Study of corrosion on Garnets. Sb.VŠCHT v Praze, Min., str. 27-46, /Mi/

47) Hříchová R.,Bauer J.,Kosmák M.,Volák I. (1965): Využítí pyropového odpadu k průmyslovým účelům. Sb.VŠCHT, Min., str. 213-224, /TV/

48) Humboldt A.,Freisleben K. (1792): Geognostische Beobachtungen auf einer reise durch einen teil des böhmischen Mittelgebirges. Bergm.Journ.,Bd.I, Freiberg, str.245, /UP/

49) Chabr P., Fediuková E. (1981): Granátová mineralizace v podloží severočeské křídy. Acta Univ.carol., Geol., 3, str. 305-306, /UP/

50) Jahn J. (1891): benerkungen zu Herrn Fr.Katzers mitteilung: Das pyropführende diluvium in böhmischen Mittelgebirge. Verhandlungen der k.k.Reichsastalt, Vídeň, str. 286-287, /UP/

51) Jahn J. (1891): Über die in dem nordböhmischen Pyropensand vorkommenden Versteinerungen der Teplitzer und Priesener Schichten. Annalen der k.k.Naturhist. Hofmuseums, Vídeň, str. 467-486, /UP,Mi/

52) Jahn J. (1892): Über die Pyropensande in Nordböhmen. Verhandlungen der k.k.Geol.Reichsanstalt, Vídeň, /UP, Mi/

53) Jakouběová V., Řidkošil T. a Kotrlý M. (1997): Užití českého granátu a skelné kompozice v lidové kultuře. Sb. Granát pyrop, Okr.muzeum Č.ráje, str. 14-21,

54) Jaroš J. (1904): Výroba a zpracování českých granátů. Hornické a hutnické listy, str. 102-103, 113-114, /Těž/

55) Ježek B. (1912): Olivín a pyrop z Jičínska. Příroda, 11, str.32, /Mi/

56) Ježek B. (1927): Vzkříšení granátové módy. Vlastivědný sborník Podřipska, ) 1926-27, Roudnice n.L., 4, str. 26-28, /Hi, Šp/

57) John C. (1893): Über die chemische zusammensetzung der Pyrope und einiger anderer Granate. Jahrb.d.k.k.geol.R.A.., XLII, Vídeň, str. 53-62, /Mi/

58) Karel V. (1978): Nové perspektivní směry v těžbě českých granátů. Sb. semináře Český granát, Hrubá Skála, str. 90-93, /Těž, UP/

59) Karel V. (1983): Výsledky průzkumu předpokládaných skrytých ložisek pyropů. Sb. Český granát a drahé kameny v ČSSR, Dům techniky ČSVTS Pardubice, str. 47-53, /UP/

60) Karel V.,Štefek V. (1985): Zhodnocení surovinové základny českých granátů a perspektivy ověření dalších zásob v Českém středohoří. Sb.Hornická Příbram, Z, str. /UP/

61) Katalog (1988): Klasická krása českých granátových šperků. Artia Praha, /Šp/

62) Katzer F. (1891): Das pyropführende diluvium in böhmischen Mittelgebirge. Verhandlungen d.k.k.Geol.Reichsanstalt, Vídeň, str. 1248-1260, /UP/

63) Klečák J.,Holásek O. (1972): Český granát. Ústí n.Labem, /Po,UP.Mi/

64) Kolektiv DUV Granát (1997): Komerční využití šperku z českého granátu. Sb. Granát pyrop, Okr.muzeum Č.ráje, str. 26- 31, /His,Šp/

65) Kopecký L. (1960): Neovulkanická kimberlitová naleziště zirkonu a pyropu v Českém středohoří. Věst.ÚÚG, 35, 5, str. 411-418, /UP.Mi/

66) Kopecký L. (1960): Výzkum pyroponosných hornin Českého středohoří. Zpr. o geol.výzk. v r.1958, str. 77-79, /UP,Mi/

67) Kopecký L. (1964): Výzkum pyroponosných hornin v létech 1959-1963. Zpr.o geol.výzk. v r.1963, str. 164-197, /Mi/

68) Kopecký L. (1971): Pyrope-bearing diatremes of the Bohemian Massif. Upper mantle project programme in Czechosl. 1962-1970, Geol.final report, str. 18-24, /UP,Mi/

69) Kopecký L. (1973): Pyrop - český granát. Sb.Nár.muzea v Praze, XXIX B, str. 137-150, /UP,Mi/

70) Kopecký L. (1975): Perspektivní ložiska českého granátu. Geol.Průzk., 5/75, str. 131-134, /UP/

71) Kopecký L. (1978): Geologické podmínky vzniku granátů a jejich ložiskových akumulací. Sb. ze semináře Český granát, Hrubá Skála, str. 3-38, /Mi,UP/

72) Kopecký L.,Bauerová A. (1972): Český granát. ONV Litoměřice, 48 str., /Po/

73) Kopecký L.,Kodymová A. (1986): Drahé kameny západní části Českého středohoří. Sb. Hornická Příbram, Z, str.174-194, /UP, mi/

74) Kopecký L., Paděra K. (1974): Bänderung der ultramafischen Gesteine in der Bohrung T-7 - Staré bei Třebenice (Nordböhmen) . Minerogenesis, Sofia, str 161-169, /Mi/

75) Kopecký L.,Píšová J.,Pokorný L. (1967): Pyrope-bearing diatremes of the České středohoří Mountains. Sb.geol.věd, G., sv.12, str. 81-130, /UP,Mi/

76) Kopecký L.,Píšová J.,Sattran V.,Křelina J. (1965): Mineralogicko - petro- grafický výzkum pyroponosných ultrabazik Českého středohoří za léta 1958-1964, MS ÚÚG, Geofond F 17209, Praha, /Mi/

77) Kopecký L.,Sattran V. (1962): Ke genezi pyropu v Českém středohoří. Věst.ÚÚG, str. 269-283, /Mi/

78) Kopecký L.,Sattran V. (1966): Skrytyje projavlenija piropovych peridotitov i strojenije kristalličeskogo fundamenta jugozapadnogo kraja Češskogo sredněgorja. Krystalinikum, str. 65-86, /Mi,UP/

79) Kouřimský J. (1978): Granáty. Zpravodaj Šperkařství, Svaz výr.družstev Praha, str. 40-52, /Mi/

80) Kouřimský J. (1982): Die Edelsteine der Tschechoslowakei. Mus. Idar - Oberstein felsenkirche, miner.edelsteine Schnuck, 3, 24 str., /UP, Mi/

81) Králová - Jírovcová M. (1958): Některé fyzikální konstanty českých pyropů. Sb.VŠCHT v Praze, str. 67-78, /Mi/

82) Králová M. (1961): Pyropy ze strukturního vrtu T 7 u starého v Českém středohoří. Sb.VŠCHT v Praze, Min.,str. 37-60, /Mi/

83) Králová M. (1965): Piropy iz granato-piroxenovych peridotitov Češskogo Sredněgorja. Izv.Ak.nauk SSSR, Geologia, Moskva, str. 102-109, /Mi/

84) Králová M.,Bauer J. (1960): Světlé granáty z pyropových štěrků v Českém středohoří. Sb.VŠCHT v Praze, Technol., str. 285-294, /Mi/

85) Králová M.,Bauer J. (1964): Světlé granáty a ilmenity z pyropových štěrků v Českém středohoří. Sb.VŠCHT v Praze, Miner., str. 123-135, /Mi/

86) Králová M.,Král R.,FialaJ. (1964): Piropy iz karbonovych otloženij češskogo sreněgorija. Izv.AN SSSR, ser.geol.,No.4, Moskva, str. 68-73, /Mi,UP/

87) Krejčí J. (1854): O českém granátu. Živa, str. 253-254, /Mi, UP/

88) Krejčíř M. (1978): Seminář o českém granátu. Geol. Průzk. 20, 8, str. 252-253, /his/

89) Krejčíř M. (1983): Český granát a drahé kameny v ČSSR. Geol.Průzk., 25, 12, str. 358-359, /His/

90) Křenek K. (1886): Vzácný nález českého , pyropu. Vesmír, 15, str.96, /Mi/

91) Křížová A. (1994): Katalog výstavy - Šperky 19.století. Mor.galerie Brno, 151 str., /Šp,His/

92) Křížová A. (1997): Šperky s českými granáty ve sbírce Moravské galerie. Sb. Granát pyrop, Okr.muzeum Č.ráje, str. 22-23, /Šp/

93) Kunt J.,Turnovec I. (1985): České granáty (historie a využití). Sb.Hornická Příbram, str. 1-14, /His,Br,Šp/

94) Laštovičková M.,Povondra,P.Fiala J.,Kropáček V.,Pechala F. (1985): Elektrical conductivityof pyropes and garnet peridotites in connection with their chemicasl analysis and other physical parameters. Sbor.geol.věd., Užit.geofyz., 19, str. 151-170, /Mi/

95) Liška D. (1978): Klasické postupy výroby granátových šperků. Sb. semináře Český granát, Hrubá Skála, str. 104-111, /Šp/

96) Macák F et al. (1967): geologická mapa třebenice 1:25000 M- 33-52-D-b. MS. Geofond Praha, /UP/

97) Müller B. (1914): Die wichtigsten nutzbaren Minerale und Gesteine des Böhmischen Mittelgebirges. Österreichische Handelsschulzeitung Nr.3-4, Liberec, /Mi,UP/

98) Němeček V. (1967): Přehled geologických poměrů Litoměřicka. Přírodní poměry Litoměřicka, str. 7-46, /UP,Mi/

99) Němeček V. (1970): České granáty. Vlastivědný sb. Litoměřicko 1970, str. 27-41, /Hi,Po/

100) Nicols T. (1734): Beschreibung der Steine, Culmberg, /Mi, UP/

101) Novák J. (1930): O horninách a minerálech Českého středohoří a o jejich genetických vztazích. MS, disertační práce, Archiv Přír.fak.KU v Praze.

102) Oehmichen H. (1900): Die böhmischen Granatlagerstätten und Edelsteinseife des Senfzergründels bei Hinterhermsdorf in Sachsen. Zeitsch.f.prakt.Geologie, Berlin, 8, str. 1-17, /UP/

103) Pařík V. (1901): O ložiskách pyropových na úpatí Českého středohoří co do rozlohy a výtěžku. Věst.III.sjezdu česk.přírodovědců a lékařů v Praze 1901, str. 292-293, /UP, Těž/

104) Picková O. (1978): Několik poznámek k současnému vzorování granátových šperků. Sb. semináře Český granát, Hrubá Skála, str. 126-127, /Šp/

105) Polák A. (1952): Průzkum českých granátů v roce 1952. MS, Úst.pro průzk.a těžbu keram.surovin v Brně, Geofond Praha, /UP/

106) Reuss A.E. (1793): Mineralogische Geographie von Böhmen.I.Bd. Mineralogische Beschreibung des Leitmertzer Kreises, /UP/

107) Reuss A.E. (1838): Über das Vorkommen des Pyrops in Böhmen. Karsten?s Archiv für Miner.,Geognosie usw., str. 298- 314, /UP,Mi/

108) Reus A.E. (1840): Die Umgebung von Teplitz und Bilin in Bezieehung auf ihre geognostischen Verhältnisse. Geognostisce Skizzen aus Böhmen I., Prag-Teplitz (Medau), 298 str., /UP/

109) Rosický V. (1920): O drahých kamenech státu Československého. Věda přírodní, 1, str. 19-43, /UP/

110) Rosický V. (1921): Nynější stav pyropových nalezišť Českého středohoří. Věda přírodní, 2, str. 23, /Těž/

111) Rost R. (1958): Sibiřské diamanty, pyropy, kimberlity a jejich analogie s českými. Vesmír, 37, str. 198-200, /Mi/

112) Řidkošil T.,Langrová A. a Kašpar P. (1997): Gemologická studie pyropů z Podsedic a Vestřevi. Sb. Granát pyrop, Okr.muzeum Č.ráje, str. 47-51, /Mi/

113) Skrbek J. (1987): K problematice výskytu pyropu v Podkrkonoší a Železných horách. Zpravodaj Šperkařství 4/87, str. ,/UP/

114) Slanina J. (1978): Stříbrný český granátový šperk na tuzemském trhu. Sb. semináře Český granát, Hrubá Skála, str. 160-162, /Šp/

115) Slavík F. (1900): České štěrky granátové a démantová ložiska jihoafrická. Živa 10/1900, str. 173-176, /UP, Mi/

116) Stelzner A.W. (1858): Vortrag über das Vorkommen und die Gewinnung der böhmischen Granaten. Isis, Drážďany, /UP/

117) Sternberg C. (1825): Über Trziblitzer Pyropenlager. Verhandlungen d.Gessel. d. Vaterländischen Museums. Praha, /UP/

118) Stránský P. (1634): Respublica Bohemiae. Leyden, /UP/

119) Sýkora L. (1952): Ložiska pyropů v Českém středohoří. Geotechnika 14, 25 str., /UP/

120) Ševčík J. (1983): Český granát. Naší přír., 3, 9, str. 15- 16, /Po/

121) Šimr J. (1931): Stav nynějšího rýžování pyropu na třebenicku. Čas.českého muzea, str. 159, /Těž/

122) Šípek V. (1964): Naleziště nerostů v Českém středohoří. Nár.muzeum Praha, 16 str. /UP,Mi/

123) Šnajdr M. (1953): Těžíme české granáty. člověk a příroda, 4, str. 213, /Po, Těž/

124) Štefek et al. (1980): ZZ České granáty - České středohoří II - 0178 3309, MS Geoindustria n.p., Geofond, /UP/

125) Štefek V. (1987): Linhorka - Staré - 01 79 2108. MS Geoindustria n.p., Geofond, /UP/

126) Štefek V.,Tojšl P. (1989): ZZ úkolu Podsedice - Dřemčice 01 85 1032. MS Geoindustria n.p., Geofond, /UP/

127) Štolba F. (1885): O pyropech, jichž se užívá jakožto tary. zptrávy spolku geologického v Praze, str. 9-10, /TV/

128) Štolba J. (1978): Český granátový šperk na zahraničních trzích. Sb. semináře Český granát, Hrubá Skála, str. 163-164, /Šp/

129) Tacl A. (1983): Intenzifikace těžby a úpravy pyroponosných štěrků. Sb. Český granát a drahé kameny ČSSR., Dům techniky VTS Pardubice, str. 54-57, /Těž/

130) Tuček K. (1951): Naleziště čekého granátu v severovýchodních Čechách. Vesmír, 29, str.188-189, /UP, Po/

131) Tuček K. (1970): Naleziště českých nerostů a jejich literatura 1951-1965, Akademia, /UP/

132) Turnovec et all. (1977): Závěr.zpráva úkolu České granáty - Středohoří, MS, Geoindustria n.p., č.512-0342001, 122 str., Geofond Praha

133) Turnovec I (1981): Netradiční využití českých granátů. Zpravodaj Šperkařství 3/81, str. 23-26, Praha /TV/

134) Turnovec I. (1989): Broušení českých granátů. Geol.průzk. 3/1989, str.89-90, /Br/

135) Turnovec I. (1997): Od prvních nálezů k průmyslové těžbě. Sb. Granát pyrop, Okr.muzeum Č.ráje, str. 66-75, /UP,Těž/

136) Turnovec I.,Blüml A. (1981): Pyroponosné diatrémy jihozápadní části Českého středohoří. Čas.Nár.Muzea, r.150, č.3/4, str. 201-208, /UP,Mi/

137) Turnovec I.,Götz B. (1978): Prognozy výskytu pyropu v Českém středohoří. Sb. Teoretické základy prognoz nerostných surovin v ČSSR, Katedra ložisek ner.surovin PF UK v Praze, str. 234-236, /UP/

138)Turnovec I.,Turnovec J. (1975): České granáty - vyhledávací průzkum. Sb.Nerostné surovinové zdroje - konf.VŠB, Ostrava, str 362-363, /UP/

139) Urban J. (1997): Šperky pro britskou královnu Její Výsost Alžbětu II. Sb. Granát pyrop. Okr.muzeum Č.ráje, str. 24-25, /Šp/

140) Urbanec J. (1978): Historie a současnost těžby českých granátů. Zpravodaj Šperkařství, 1, str. 28-39, /Těž/

141) Urbanec J. (1978): Historie a současnost těžby českých granátů. Sb.semináře Český granát, Hrubá Skála, str. 80-89, /Těž/

142) Vokáčová V. (1978): Slohové proměny v granátovém šperku. Sb. semináře Český granát, Hrubá Skála, str. 117-125, /His/

143) Vokáčová V. (1984): katalog a výstava Český granát. Uměl.- prům.muzeum Praha, /Šp,His/

144) Wachneistr G. (1826): Pyrop von Meronitz. Leonkards Zeitschrifr für Mineralogie, /UP, Mi/

145) Wiesbaue F. (1893): Das Vorkommen von Pyroppen um Kröndorf b.Laun. Verhandlungen d.k.k.Geolog.Reichsanstalt, Vídeň, str. 219-220, /UP/

146) Zahálka Č. (1883): O horninách pyrop provázejících v Českém středohoří. Zpr.o zasedání král. České spol. nauk, str. 461-475, /UP,Mi/

147) Zahálka Č. (1883): Český granát. Vesmír 12, str. 136,147 a 171, /Mi,UP,Po/

148) Zahálka Č. (1884): Rozšíření pyropových štěrků v Českém středohoří. Zpr.o zasedání král. České spol. nauk, str. 396- 408, /UP/

149) Zahálka Č. (1885): Příspěvek ku poznání geologických poměrů pyropových štěrků v Českém středohoří. Zprávy geol.spolku, str. 110-117, /UP/

150) Zippe F.X. (1837): Böhmens Edelsteine. Abhandlungen d.k.Böhm.Gessell. d.Wissenschaften, Praha, /UP, Mi/

151) Zakouřil K. (1978): Opracování suroviny českých granátů pro šperkové účely. Sb. semináře Český granát, Hrubá Skála, str. 94-103, /Br/

152) Žežulka J. (1987): Československé drahé a ozdobné kameny. Sb. Hornická Příbram, sekce drahé kovy a kameny, str. 109-116, /UP/

153) Žežulka M. (1986): Nové ložisko českých granátů v Podkrkonoší. Geol.Průzk., 31, 3, str. 74-77, /UP/

Celkem je uvedeno 153 citací s autorským rejstříkem a se statistickým zpracováním podle jednotlivých tématických okruhů.

Autorský rejstřík:

Adam J. - 1 (1975)
Agricola G. - 2 (1546)
Balbín B. - 3 (1679)
Bauer J. - 4 (1983) 5 (1965) 6 (1964) 7 (1965) 8 (1964) 9 (1966) 10 (1960) 21 (1962) 47 (1965) 84 (1960) 85 (1964) Bauerová A. - 11 (1978) 72 (1972)
Bayer V. - 12 (1983)
Blüml A. - 136 (1981)
Borovský F.A .- 13 (1910)
Bouška V. - 14 (1980) 15 (1997) 16 (1997) 17 (1997) 18 (1996)
Buch L. - 19 (1838)
Cogan M. - 20 (1997)
Čermáková J - 21 (1962)
Čermáková A. - 22 (1972)
Dědina V. - 23 (1915)
Dölter C. - 24 (1873) 25 (1884)
Fediuková E. - 49 (1981)
Fengl M. - 26 (1996)
Fiala J. - 6 (1964) 7 (1965) 27 (1965) 28 (1966) 29 (1964) 86 (1964)
Freisleben K. - 48 (1792)
Götz B. - 30 (1975) 31 (1978) 32 (1978) 137 (1978)
Grahmann R. - 33 (1933)
Hanušová J. - 34 (1969)
Hibsch J.E. - 35 (1920) 36 (1926) 37 (1930) 38 (1934)
Hofman G. - 39 (1973)
Hofstetter F. - 40 (1856)
Holásek O. - 41 (1967) 42 (1969) 63 (1972)
Holešovský K. - 43 (1984)
Hora J.V. - 44 (1887)
Horáková M. - 45 (1988)
Hříchová R. - 5 (1966) 6 (1964) 7 (1965) 8 (1964)46 (1966) 47 (1965)
Humboldt A. - 48 (1792)
Hussak E. - 25 (1884)
Chabr P - 49 (1981)
Jahn J. - 50 (1891) 51 (1891) 52 (1892)
Jakouběová V. - 53 (1997)
Jaroš J. - 54 (1904)
Ježek B. - 55 (1912) 56 (1927)
John C. - 57 (1893)
Karel V. - 58 (1978) 59 (1983) 60 (1985)
Kašpar P. - 112 (1997)
Katalog - 61 (1988)
Katzer F. - 62 (1891)
Klečák J. - 63 (1972)
Kodymová A. - 73 (1986)
Kolektiv - 64 (1997)
Kopecký L. - 9 (1966) 29 (1964) 65 (1960) 66 (1960) 67 (1964) 68 (1971) 69 (1973) 70 (1975)71 (1978) 72 (1972) 73 (1986) 74 (1974) 75 (1967) 76 (1965) 77 (1962) 78 (1966)
Kosmák M. - 8 (1964) 47 (1965)
Kotrlý M. - 53 (1997)
Kouřimský J. - 79 (1978) 80 (1982)
Král R. - 86 (1964)
Králová M. - 10 (1960)81 (1958) 82 (1961) 83 (1965) 84 (1960) 85 (1964) 86 (1964)
Krejčí J. - 87 (1854)
Krejčíř M. - 88 (1978) 89 (1983)
Kropáček V. - 94 (1985)
Křelina J. - 76 (1965)
Křenek K. - 90 (1886)
Křížová A. - 91 (1994) 92 (1997)
Kunt J. - 93 (1985)
Langrová A. - 112 (1997)
Laštovičková M. - 94 (1985)
Liška D. - 95 (1978)
Macák F. - 96 (1967)
Müller B. - 97 (1914)
Němeček V. - 98 (1967) 99 (1970)
Nicols T. - 100 (1734)
Novák J. - 101 (1930)
Oehmichen H. - 102 (1900)
Paděra K. - 74 (1974)
Pařík V. - 103 (1901)
Pechala F. - 94 (1985)
Picková O. - 104 (1978)
Píšová J. - 75 (1967) 76 (1965)
Pokorný L - 75 (1967)
Polák A. - 105 (1952)
Povondra M. - 94 (1985)
Reuss A.E.. - 106 (1793) 107 (1838) 108 (1840)
Rosický V. - 109 (1920) 110 (1921)
Rost R.. - 111 (1958)
Řídkošil T. - 112 (1997) 53 (1997)
Sattran V. - 76 (1965) 77 (1962) 78 (1966)
Skrbek J. - 113 (1987)
Slanina J. - 114 (1978)
Slavík F. - 115 (1900)
Stelzner A.W. - 116 (1858)
Sernberg C. - 117 (1825)
Stránský P. - 118 (1634)
Sýkora L. - 119 (1952)
Ševčík J. - 120 (1983)
Šimr J. - 121 (1931)
Šípek V. - 122 (1964)
Šnajdr M. - 123 (1953)
Štefek V. - 60 (1985) 124 (1980) 125 (1987) 126 (1989)
Štolba F. - 127 (1885)
Štolba J. - 128 (1978)
Tacl A. - 129 (1983)
Tojšl P. - 126 (1989)
Tuček K. - 130 (1951) 131 (1970)
Turnovec I. - 18 (1996) 30 (1975) 31 (1978) 32 (1978) 93 (1985)
132 (1977) 133 (1981) 134 (1989) 135 (1997) 136 (1981)
137 (1978) 138 (1975)
Turnovec J. - 138 (1975)
Urban J. - 139 (1997)
Urbanec J. - 32 (1978) 140 (1978) 141 (1978)
Vokáčová V. - 142 (1978) 143 (1984)
Volák I. - 8 (1964) 47 (1965)
Wachneistr G. - 144 (1826)
Wiesbaue F. - 145 (1893)
Zahálka Č. - 146 (1883) 147 (1883) 148 (1884) 149 (1885)
Zippe F.X. - 150 (1837)
Zakouřil K. - 151 (1978)
Žežulka J. - 152 (1987)
Žežulka M. - 153 (1986)

Zastoupení jednotlivých tematických okruhů v %

úložné poměry, geologie a podmínky vzniku 36, 40 %
mineralogická charakteristika, chemizmus atd. 29,95 %
těžba a úpravárenská technologie 7,40 %
šperkové broušení granátů 2,30 %
výroba šperků, popisy šperků 6,90 %
další technické využití 2,30 %
historie průzkumu, těžby, zpracování 8,30 %
obecná charakteristika, populartizace 6,45 %

Doufám, že se podařilo nevynechat z literatury věnující se českému granátu žádnou důležitější publikaci. V žádném případě si ale nedělám nárok na stoprocentní úplnost uvedené bibliografie a budou vděčen za každé její doplnění.