MINERÁL.CZ

Mnohý sběratel minerálů má ve své sbírce nějaký vzorek z Rumunska. Baia Sprie, Herja, Turt, Cavnic. Známá jména. Ještě před pár roky poskytovaly mnohé doly v širším okolí města Baia Mare, geograficky označovaném jako Maramureš, značné množství nádherných vzorků rudních minerálů. Ačkoliv se tomu nechce věřit, těžba bohatých zásob prý byla nerentabilní a byla ze strany rumunského státu dotována. Vnitřní předpisy EU dotace v těžebním průmyslu nedovolují. Proto byla koncem roku 2006 (vstup Rumunska do EU 1.1.2007) těžba kompletně zastavena a v současné době probíhá konzervace (rozuměj likvidace) celého důlního komplexu. Rumunské kameny jsou již minulostí. Bohužel. Muzeum v Baia Mare bylo založeno v roce 1989 a i za poměrně krátkou dobu jeho existence se podařilo do jeho expozice soustředit mnoho krásných kamenů které stojí za zhlédnutí.

Nenápadná budova skrývá pravé poklady.

Hned ve vestibulu budovy je několik velkých kusů (galenit, sfalerit, kalcit a nějaké zkamenělé dřevo) ale v podstatě jsou to jen obyčejné velké kameny. Oproti tomu, co návštěvníky čeka uvnitř vlastní expozice, jsou vlastně naprosto nezajímavé. Na co se tedy může návštěvník těšit?

Osvětlené vitríny v přízemí a v nich slušné vzorky.

Velké osmistěnné skříně v 1. patře obsahují ve svých útrobách většinou výběrové vzorky.

Jeden z mnoha antimonitů, vzorek velikosti bochníku chleba.

Ametyst, Cavnic.

Udělalo se mi trochu nevolno ...

Tetraedrit, Cavnic. Vzorek 45x36 cm, krystaly až 4 cm.

Dvoubarevná kalcitová koule. Herja.

Muzeum se nachází nedaleko velkého hotelu Mara. Pokud pojedete od hotelu, najdete jej asi po 150 metrech na pravé straně ulice B-dul Traian nr. 8. Ta začíná před jeho průčelím. Baia Mare je poměrně velké město. Jeho velikost lze přirovna například k Pardubicím. Pro snažší orientaci lze použít tyto dvě mapky, převzaté z oficiálních stránek muzea.

Otvírací doba.

Vstupné pro dospělou osobu 5 Lei, děti 3 Lei, fotografování 5 Lei. Pokud budete chtít fotografovat, budete muset vyplnit do evidenčního formuláře svoji adresu. Obě patra expozice jsou střežena mnoha kamerami a navíc se v každém ze sálů nachází někdo z personálu. Jistě moc dobře vědí proč to dělají.

A ještě maličkost závěrem: Pokud se někomu bude zdát zhruba 800 km jako moc dlouhá cesta, může si část vystavených exponátů prohlédnout přímo na stránkách muzea. Vstup do prohlídky je zde: