Mnohé drahé kameny nabízejí v dnešní době velké možnosti jako speciální technické materiály. Praktický význam spočívá především v jejich mimořádných vlastnostech. V mnoha případech skutečně platí, že ty vlastnosti, které z nerostu učinily drahý kámen, umožňují také jeho technické využití. Význam drahých kamenů, i když jen v obecné kvalitě, je nemalý. Vlastností řady nerostů se úspěšně používá v moderní technice. Můžeme jmenovat přírodní diamanty používané pro broušení, leštění nebo k výrobě břitů obrábě cích nástrojů, nebo olivíny jako hlavní složku některých hořečnatých žárovzdorných materiálů.text_v_uvodu
Ve starověkých říších zněl název zlata různě, vždy ale bylo zlato spojováno se sluncem. Staroegyptské označení nub je obsaženo v názvu Nubie kde Egypťané větší část svého zlata těžili. Babylonský název hurasu se podobá starořeckému označení chrysos . Staroindické označení ayas a také latinský název aurum (který je ve skutečnosti etruského původu) znamená žlutý. Stejný význam má označení ve všech dalších jazycích ať jde o starogermánské gulth , gelo nebo gelvo , litevské geltas , finské kulda . Fakt, že prakticky každý jazyk, nebo jazyková skupina má pro zlato své vlastní pojmenování, svědčí o tom, že se s ním seznámili lidé v jednotlivých zemích nezávisle na sobě již v počátečních dobách svého vývoje.text_v_uvodu
K oblíbeným pracím středověku patřily traktáty o drahých kamenech a jejich významu, označovány byly jako Lithika (z řeckého lithos=kámen), nebo Lapidaria (z latinského lapis=kámen). Mezi ty zajímavé patří i De Lapidibus od Hildegardy von Bingen (1098 - 1179). Jde o čtvrtou knihu z jejího rozsáhlejšího díla Fyzika. Oddíl o drahých kamenech byl dokončen v roce 1150.text_v_uvodu
Evoluční teorie o vývoji rostlinných a živočišných druhů Charlesa Roberta Darwina je obecně známa a dnes již žádný z odborníků o ní nepochybuje, i když k jejímu primitivně materialistickému výkladu je celá řada výhrad. Méně se však ví o postupném evolučním vývoji minerálních druhů, které tvoří naši planetu a vyskytují se ve sluneční soustavě.text_v_uvodu
S minerály a horninami se setkával člověk od počátku svého vývoje a to nejen jako se surovinou pro výrobu nástrojů. Lze předpokládat. Že jej na jeho toulkách za potravou zaujaly třpytivé, nebo barevně zajímavé kameny. K uvědomělému sbírání a obklopování se hmotnými artefakty došlo ale až v době, kdy se nomádský způsob života lovců a pastevců změnil ve způsob usedlý.text_v_uvodu
