MINERÁL.CZ

Jen nemnohý turista, který zavítá do Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a vystoupá na vrchol rozhledny na Děčínském Sněžníku (723 m n. m.), tuší, že několik stovek metrů pod ním probíhala v pískovcích druhohorního stáří takřka třicet let těžba fluoritu. Při ražbě štol, ve kterých se tento minerál dobýval, byly tehdy zjištěny dlouhé rozsedlinové a puklinové jeskyně. To by samo o sobě nebylo nijak výjimečné, ale v řadě z nich byla objevena unikátní fluoritová výzdoba, jejíž výskyt je ojedinělý i ve světovém měřítku.

České granáty jsou díky své krvavě červené barvě nezaměnitelné a po špercích z nich vyrobených se vždy zapráší. K těžbě granátů dochází na jediném místě na světě – v Podsedicích v Českém středohoří. V roce 2015 jich zde bylo vytěženo zhruba půl tuny.

Strategické lithium by se v České republice mohlo v budoucnu stát novým uranem. Panika kolem lithia, které plánují vytěžit soukromníci, stát vyděsila natolik, že si bude chtít průzkumy a možná i těžbu dělat sám. Na českém území se přitom nachází celá řada dalších zajímavých a průmyslově využitelných nerostů – wolfram, fluorit nebo grafit.

Čechy jsou geologicky nesmírně pestrá oblast s množstvím lokalit, kde se dají nalézt zkamenělé pozůstatky vymřelých organizmů. Na otázku odpověděl Mgr. Lukáš Laibl, Ph.D. z Ústavi geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty UK a Národního muzea.

Z rozjitřené debaty o nedozírném bohatství, které v podobě lithia leží v Krušných horách, člověk nabývá dojmu, že těžit se začne zítra. A nejpozději pozítří se v Česku rozjedou pohádkové obchody se strategickým kovem. Otázek je však zatím víc než jistých odpovědí. Nakolik bude těžba až šesti procent světových zásob rentabilní? Jaké mohou být dopady na životní prostředí? Budeme umět z lithia i vyrábět baterie? A kdo vlastně bude lithiové bohatství dobývat?