dyskrazit

dyskrazit

popis minerálu: (Beudant 1832) Ag3Sb, kosočtverečný. Vzácně tvoří i velké krystaly sloupcovitého, pyramidálního a tabulkovitého habitu až 5cm velké. Krystaly bývají nepříliš dobře vyvinuté. Na krystalech jsou nejhojnější tvary {110}, {010} , {001}, {111}, {112}, {021}. Na ploše spodové má často rýhování podle brachydiagonály a [1,2,3].

Dvojčatný srůst má podle hranolu {110}, trojčata napodobují souměrnost šesterečnou, vznikají tak pseudohexagonální hranoly (jako u aragonitu) nebo i pseudohexagonální bipyramidy (jako u witheritu). Na plochách takových trojčat bývá speřené až hradbovité rýhování [2].

Častěji tvoří kusovité zrnité, popřípadě celistvé agregáty [1,2], vtroušený v zrnech, také desky a plíšky se zpeřeně rýhovaným povrchem, a v podobě hlízovitých kusů i jako nálet [2].

Barvu má stříbřitě bílou, nabíhá hnědě až černě, případně zlatohnědě, lesk kovový. Štípe se velmi dobře podle {011}, poněkud méně podle {001}, také má stopy štěpnosti podle hranolu {110}, lom nerovný, je křehký, někdy bývá snad i řezný, vryp cínově bílý. T=3.5-4, mikrotvrdost 153-179 kg.mm-2 při 100g, h=9.4-10 [1,2,3], vypočtená 9.720 [3].

V odraženém světle má čistě bílou barvu, slabou anizotropii a bireflexi [1]. Chemicky málokdy odpovídá teoretickému složení, obvykle má vyšší obsahy stříbra (až do 84%). Před dmuchavkou se snadno roztápí, přitom dává bílý nálet Sb a se sodou na uhlí zrnko stříbra [2].

p: a=3.008, b=4.828, c=5.214, Pmm2, Z=1 [3].

ch:

1 2 3

-----------------------------------------------------------------

Ag 75.41 74.33 72.66

Hg 0.57

Sb 24.37 23.86 27.34

-----------------------------------------------------------------

ä 99.78 98.76 100.00

1) St. Andreasberg, Německo (průměr 7 analýz), 2) Consols mine,

Broken Hill, Austrálie (m.s.), 3) teoretické složení [1].

R1R2: 57.0 a 57.7(400), 57.7 a 59.0(420), 58.3 a 60.1(440), 59.1 a 61.2(460), 59.6 a 61.7(480), 59.9 a 62.1(500), 60.0 a 62.4(520), 60.1 a 62.7(540), 60.0 a 62.9(560), 59.8 a 63.0(580), 59.6 a 63.0(600), 59.5 a 63.0(620), 59.4 a 63.1(640), 59.3 a 60.3(660), 59.3 a 63.1(680), 59.6 a 63.4(700) [3].

-----------------------------------------------------------------

CuKŕ, Ni filtr, d=57.3 mm [3]:

2.61 30 0 2 0 1 1 0

2.42 40 0 0 2

2.29 100 0 2 1 1 1 1

1.771 30 0 2 2 1 1 2

1.506 30 1 3 0 2 2 0

1.370 40 0 2 3 1 1 3

1.278 30 1 3 2 2 0 2

1.258 20 0 4 1 2 2 1

1.207 10 0 0 4

1.148 10 0 4 2 2 2 2

1.096 10 0 2 4 1 1 4

1.012 20 0 4 3 2 2 3

0.964 20 1 5 1 2 4 1 3 1 1

0.942 30 1 3 4 2 0 4

0.905 30 0 2 5 1 1 5

Najdete v nabídce internetových obchodů

Čechy:
Brod (Příbramské uranové ložisko, okres Příbram) Háje (příbramské uranové ložisko, okres Příbram) Pohled (okres Havlíčkův Brod) SLOVENSKO:
Dubník (okres Prešov) Kremnica Mníšek nad Hnilcem EVROPA:
FRANCIE:
Sainte Marie-aux-Mines (Vogézy) Wasserfall (jižní Vogésy) NĚMECKO:
Andreasberg (Sasko) Catharina Neufang Rauenthal (důl St.
Jacob) Wolfach (Bádensko) RUMUNSKO:
Cavnic Kisbánya (Sedmihradsko) Zlatno ŠPAŇALSKO:
Gualdalcanal (u Sevily, důl Casalla) ŠVÉDSKO:
Långsjön ASIE:
KAZACHSTÁN:
Almalyk RUSKO:
Akol Perevalnoje (Sibiř) SV Rusko AUSTRÁLIE:
Consols mine (v Broken Hill, Nový Jižní Wales) SEVERNÍ A STŘEDNÍ AMERIKA:
DÁNSKO:
Grónsko:
Ilimaussaq intruze Kanada:
Manitoba:
Tanco mine (Bernic Lake) Ontario:
Cobalt - Silver Islet Mine JIŽNÍ AMERIKA:
Bolívie CHILE:
Carrizo (Copiapó) Chanarcillo mine

Sirníky - Vol. I, s.55-61. (1) Anthony J.W., Bideaux R.A., Bladh K.W., Nichols M.C. (1990): Handbook of mineralogy, Volume I, Elements, Sulfides, Sulfosalts, Mineral data publishing, Tucson, Arizona, s.142.