fersilicit

fersilicit

popis minerálu: (Gevorkjan 1969) FeSi, krychlový, tvoří až 3mm velká zrnka a úlomky. Vzácněji tvoří nedokonale omezené tetraedrické prizmy s protažením 1:4, tvořící zubovité srůsty nebo chaotické srůsty a nárustky jeden na druhém [1].

Zrna jsou pokryta tmavým náletem pod nímž jsou cínově bílé nebo ocelově šedé bez patrné štěpnosti, s lasturnatým lomem. T=6.5, h=6.18 (vyp.), není magnetický [1,3].

Název podle chemického složení [1].

p: a=4.48 [3].

ch: Si 41.45-43.25, Fe 52.09-50.51, TiO2 0.05-0.55, Al2O3 1.30-2.70, MnO 0.65-2.56, MgO 0.18-0.32, CaO 0.92-0.42, Na2O 0.15, K2O 0.01, NiO 0.30. Spektroskopicky bylo zjištěno dále Co 0.06, V 0.003, Cr 0.03-0.20, Zr 0.003-0.04, Cu 0.3-0.6, Zn 0.01-0.02, Ga 0.00-0.001, Sn 0.00-0.02, Ba 0.00-0.01 [1].

-----------------------------------------------------------------

[3].

3.16 20

2.59 10

2.00 100

1.82 40

1.19 20

Najdete v nabídce internetových obchodů

Vyskytuje se s rutilem, zirkónem a topazem v náplavech i ve vrtných jádrech pískovců poltavské série až do hloubky 90 m u Zachatinska v Doněcké oblasti (Ukrajina) v množství 3-5 kg, ojediněle 250 kg v m3 na ploše cca 4000x1800 m [1].

Prvky, s.117-118. (1) Svoboda a kol. (1983): Encyklopedický slovník geologických věd, 1.svazek, Academia Praha, s.372.
(2) Gevorkjan V.Ch. (1969): O nachodke prirodnogo ferrosilicija na severnom Priazovje "The occurrence of natural ferrosilicon in the northern Azov region". Doklady Akad. nauk SSSR 185
(2), s.416-418; Gevorkjan V.Ch., Litvin A.L., Povarenych A.S.(1969): "Occurrence of the new minerals fersilicite and ferdisilicate". Geol. žurnal (Ukrajina) 29, č.2, s.62-71 - podle Amer. Mineral. 1969, 54, s.1737; ZVMO 1971, 100, č.1, s.78.
(3) Bernard J.H., Rost R. a kol. (1992): Encyklopedický přehled minerálů, Academia Praha, p.182.
(4) 38-1397, 22-632.