gupeiit

gupeiit

popis minerálu: (Yu 1984) Fe3Si, krychlový. Tvoří kuličky o velikosti 0.1-0.5 mm. Barvu má ocelově šedou, vryp černý, lesk kovový. Je křehký, silně magnetický. Mikrotvrdost má 494-514 při 50-100 g. H=7.15 (vyp.) [1].

V odraženém světle je šedobílý s žlutavým odstínem, izotropní [1].

Název podle označení východní dráhy přes Velkou čínskou zeď - Gupeikou, schválen IMA [1].

p: a=5.670, Z=4, Fm3m [1].

ch (m.s., prům. 5 an.): Fe 84.8, Mn 0.7, Ni 0.8, Si 14.1, ä100.4 [1].

R: 48.4(402), 48.4(439), 51.0(480), 51.2(495), 53.5(546), 53.4(590), 53.9(624), 54.0(644), 54.3(657) [1].

-----------------------------------------------------------------

3.26 30 1 1 1

2.83 30 2 0 0

2.00 90 2 2 0

1.706 20 3 1 1

1.415 60 4 0 0

1.156 100 4 2 2

1.003 70 4 4 0

Najdete v nabídce internetových obchodů

Jeho kuličky byly nalezeny v oblasti Yanšan (Čína) v jádrech sférolitů s xifengitem.
Lemy kolem jader jsou tvořeny magnetitem, wüstitem, maghemitem, kamacitem a tenitem [1].

Prvky, s.119-120. (1) Yu Zuxiang (1984): Two new minerals gupeiite and xifengite in cosmic dusts from Yanshan. Acta Petrologica, Mineralogica et Analytica 3, s.231-238 in Amer. Mineral. 1986, 71, č.1-2, s.228, ZVMO 1988, 117, č.6, s.719.
(2) (Bernard J.H., Rost R. & al.(1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia, Praha, p.218).
(3) 42-1329, 11-616.
(4) Anthony J.W., Bideaux R.A., Bladh K.W., Nichols M.C. (1997): Handbook of Mineralogy, Volume III, Halides, Hydroxides, Oxides, Mineral data publishing, Tucson, Arizona, s.230.