popis minerálu: (Sčerbakova, Baženova 1989) - (NH4)Mg2(SO4)3, krychlový, amonný analog langbainitu. Jefremovit tvoří podstatnou součást makroskopicky celistvé kůry 2-3cm silné podobné cementu na hořící haldě. Ve svrchnějších partiích přechází hydratací na boussingaultit. Kůry jsou složeny ze zrn jefremovitu 0.01-0.015 mm velkých [1].
Agregáty jefremovitu jsou matně lesklé, jednotlivá zrna mají skelný lesk. Je neprůhledný, v tenkých vrstvách prosvítá. Štěpnost nebyla zjištěna, lom agregátů je nerovný. T÷2, h(vyp.)=.52. Je rozpustný ve vodě, při zahřívání s louhem uniká amoniak. Na vzduchu je za obyčejných teplot nestálý a postupně v průběhu několika dní přechází na boussingaultit. Je izotropní, při hydrataci izotropie mizí a zrna se stávají zonálními. Jádro je izotropní, kůra je anizotropní [1].
Název nerostu je podle sovětského geologa a spisovatele sci-fi Ivana Antonoviče Jefremova (1907 - 1972) [1].
p: a=9.99, Z=4, P2(1)3 [1].
ch: SO3 38.37, FeO 0.72, CaO 0.35, MgO 11.47, MnO 0.25, Na2O 0.13, K2O 0.50, (NH4)2O 8.31, ner.zb. 39.97, ä 100.07 [1].
op: n=1.550 [1].
termické křivky [1].
-----------------------------------------------------------------
Dron-2, CuKŕ-záření, vynechány linie přimíšeného mascagninu [1].
5.76 35 1 1 1
4.44 10 2 1 0
4.07 70 2 1 1
3.52 10 2 2 0
3.33 15 2 2 1
3.15 100 3 1 0
3.00 35 3 1 1
2.776 20 3 2 0
2.668 50 3 2 1
2.498 5 4 0 0
2.421 15 4 1 0
2.286 5 3 3 1
2.230 5 4 2 0
2.178 15 4 2 1
2.132 5 3 3 2
2.039 10 4 2 2
2.000 5 4 3 0
1.960 15 5 1 0
1.922 10 5 1 1
1.855 20 5 2 0
1.824 15 5 2 1
1.741 20 5 2 2
1.711 10 5 3 0
1.688 10 5 3 1
1.642 5 6 1 0
1.620 25 6 1 1
1.577 5 6 2 0
1.559 5 6 2 1
1.541 5 5 4 1
1.491 15 6 3 0
1.472 10 6 3 1
|
Byl nalezen na hořícím hlušinovém odvalu šachty č.
43 v Čeljabinské pánvi na jižním Urale.
V trhlinách se nachází v nejspodnějších partiích nad hranicí červeného žáru.
Směrem k povrchu jsou na puklinách vysráženy boussingaultit, mascagnin a kladnoit se sírou v nejsvrchnějších partiích [1].
Čechy:
U nás byl jefremovit nalezen na hořícím odvalu dolu Schoeller v Libušíně (u Kladna) v obdobné asociaci jako na typové lokalitě.
Tvoří bílé, nahnědlé či šedé kůry na trhlinách a často tmelí úlomky haldoviny.
Pod mikroskopem je jemnozrnný [2].
|
(1) ZVMO 1989,118,č.3,s.84-87;
(2) Žáček Vladimír (1990): Jefremovit (NH4)2Mg2(SO4)3 z kladenských hořících hald. Čas. Miner. Geol. 35, č.2, s.213.
(3) (Bernard J.H., Rost R. & al.(1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia, Praha, p.694).
(4) 42-1432. |
Obrázek aktuálně nemáme
