V přírodě vzniká při procesech reakce metalcikých fluid s horninami, v měsíčním regolitu vzniká vlivem exogenních kosmogenních faktorů [1].
Vyskytuje se v gabrodoleritech Sibiřské platformy - Billuchská intruze (v deluviu), až 1 mm velká zrna z Něžněfokinského ložiska (Norilská oblast), Usť-Chaninské těleso (v povodí řeky Viljuj), Cepočečná intruze, komín OB-255 [1].
Vedle gabrodoleritů jsou známy výskyty ryzího hliníku z kimberlitů v Jakutsku (0.
7 mm velké lístečky), v pikritových porfyritech v Gulinském plutonu, z kimberlitové brekcie v komínu Obnažennaja (v povodí řeky Olenek).
Z komínu Udačnaja pocházejí trojúhelníkovitá zrnka až 0.
34 mm velká, zarostlá ve forsteritu [1], z komínu Leningrad spolu s intermetalidy Cu,Zn [6].
Byl nalezen ve formě povlaků, lístečků a úlomků nepravidelného tvaru [1], částečně oxidovaný [3] v asociaci s ryzími kovy poblíž zlomové zóny Clarion v Tichém oceánu, nalezen ve vzorku od Havajských ostrovů, byl identifikován ve měsíčního regolitu dopraveném na zem Lunou 20 [1].
Velké masivní lístečkovité agregáty až 1-2 cm velké, které srůstají s ryzím olovem byly objeveny v tenkých trhlinkách žilného křemene v Kumakském ložisku na Jižním Uralu.
Byl identifikován ve skarnu ložiska Taror (Čišmenijat, Tádžiská SSR), zjištěn v mineralizovaných zónách Nikitovského Hg-ložiska spolu s jílovými minerály v pískovcích, kde vyplňuje jemné trhlinky v cinabaritu [1].
Jako zajímavost je možné uvést nález ryzího hliníku ve fulguritu nalezen v hřbetu Guzan (Jižní Fergana, Uzbekistá) ve formě inkulze 7.
8X9.
9x8.
0 mm [2,4], ve formě 0.
1-0.
3 mm velkých, chemicky čistých lístečkovitých zrn byl nalezen v pikritech vulkanoplutonického komplexu Primorja [5].
|
Prvky, s.72-75.
(1) Olejnikov B.V., Okrugin A.V., Novgorodova M.I., Ašichmina N.A., Olejnikov O.B., Frich-Char D.I., Bogatikov O.A., Leskova N.V., Gorškov A.I. (1984): Aljuminij - novyj mineral klassa samorodnych elementov. ZVMO 113, č.2, s. 210-215.
(2) Gončar A.D., Činikulov Ch. (1987): Pervaja nachodka samorodnogo aljuminija v fulgurite Uzbekistana. Dokl. Akad. Nauk Uzbec. SSR č.8, s.46-48 - podle Refer. žurnal, serija geologija, 1988, č.2v, s.30 (#988/2v183).
(3) Šternberg L.E., Voronin B.I., Stepanov S.S. (1988): Častično okislennyj samorodnyj aljuminij v osadkach severo.vostoka Tichogo okeana. Bjul. Komis. po izuč. četvert. perioda AN SSSR č.57, s110-116 - podle Refer. žurnal, serija geologija 1988, 10v, s.31 (#988/10v266).
(4) Gončar A.D., Činikulov Ch., Veličko T., Tronenok N.V. (1988): Samorodnyj aljuminij iz fulgurita chrbeta Guzan (Južnaja Fergana). Zap. Uzbekistan. otd-nija Vses. mineral. obščest. č.41, s.14-17 - podle Refer. žurnal, serija geologija 1988, č.11v, s.27 (#988/11v197).
(5) Vržosek A.A. (1985): O nachodke samorodnogo aljuminija v pikritach Primorja. Tipomorf. assoc. akces. mineralov i mikroelementov. Vladivostok - podle Refer. žurnal, serija geologija 1986, č.2v, s.38 (#986/2v234).
(6) Kovalskij V.V., Olejnikov O.B. (1985): Samorodnyje metally i prirodnyje polimineralnyje splavy medi, cinka, svinca, olova i surmy v porodach kimberlitovoj trubki "Leningrad". Dokl. Akad. Nauk SSSR 285, č.1, s.203-208 - podle Refer. žurnal, serija geologija 1986, č.5v, s.28-29 (986/5v177).
(7) 4-787.
(8) AM 1994, 79, p.187. |
Obrázek aktuálně nemáme
