natanit

natanit

popis minerálu: (Karšukova a kol. 1981) Fe2+Sn4+(OH)6, krychlový. Tvoří společně s dalšími hypergenními minerály vzniklými ze staninu agregátové shluky s koncentricky-zonální stavbou. Jednotlivé minerály navzájem přecházejí jeden do druhého. Mocnost agregátových zón vismirnovitu dosahuje 1.5 mm, obvykle jen 0.1 mm. Samotné agregáty natanitu mají nepravidelný lalokovitý tvar, jejich velikost se pohybuje ve spodních desítkách mikrometru, mocnost mají 1-2 ćm [1].

Mikrotvrdost 315 kg.mm-2 při 50g, h=4.7 (vyp.=4.035), barva nerostu je zelenavě hnědá, pod mikroskopem je v odraženém světle tmavě šedý, ve výbrusech téměř bezbarvý. Lesk má skelný, vryp šedohnědý, štěpnost chybí, je izotropní. Dobře se rozpouští ve studené HCl a dokonale nereagují na koncentrovaný roztok sody a na vařící roztok 25%-ni kyseliny šťavelové, ve vodě se nerozpouští. Při zahřátí do 300oC je plně amorfní, při teplotách do 750-800oC se rozpadá a krystalizuje hematit + kasiterit [1].

Nazván podle profesora Natana Iljiče Ginzburga, který se zabýval oxidačními zónami ložisek Sn rud, schválen IMA [1].

p: a=7.69, Pn3m, Z=4 [1].

ch (m.s., rozpětí 4 an.): Sn 42.9 - 44.8, Fe 18.7 - 20.5, OH 36.0 - 36.9, ä 99.6 - 100.1 [1].

op: n=1.755 [1].

R: od 9.1 pro 410 nm klesá po cca 8.2 pro 700 nm (jen graf)[1].

v textu strukt., 12 obr., graf odraznosti, grafy koncentrace natanitu a vismirnovitu v agregátech [1].

-----------------------------------------------------------------

difraktograf Dron-2, FeKŕ záření, Mn filtr, 35 kV, 10 mA

4.370 20-30 1 1 1

3.729 90 2 0 0

2.709 70 2 2 0

2.439 20 3 1 0

2.277 20 3 1 1

2.221 50 2 2 2

1.920 30 4 0 0

1.760 20 3 3 1

1.710 100 4 2 0

1.563 70-80 4 2 2

1.389 10 4 4 0

1.295 20 5 3 1

1.281 30 6 0 0

1.214 10 6 2 0

1.159 10-20 6 2 2

1.112 30 4 4 4

1.066 20-30 6 4 0

1.031 40 6 4 2

Najdete v nabídce internetových obchodů

Byl nalezen na polyfázovém Sn-ložisku Trudovoje ve střední Asii (SNS) v tektonicky porušených rudách asociace křemen - wolframit - kasiterit - staninové asociace.
Vzniká při hypergenních procesech rozkladem staninu společně s dalšími sekundárními minerály Sn, Cu (brochantit, azurit, malachit, rosasit), Ag (stromeyerit, akantit).
Nověji byl nalezen také v Sn formaci na ložisku Mušiston (Tjan Šan) [1].

(1) Karšukova N.K., Pavlovskij A.B., Sidorenko G.A., Čistjakova N.I. (1981): Vismirnovit ZnSn(OH)6 i natanit FeSn(OH)6 - novyje mineraly olova. ZVMO 1981, 110, č.4, s.492-500.
(2) (Bernard J.H., Rost R. & al.(1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia, Praha, p.379).
(3) (33-687,31-653).
(4) ZVMO 1983, 112, No.6, p.692.
(5) Anthony J.W., Bideaux R.A., Bladh K.W., Nichols M.C. (1997): Handbook of Mineralogy, Volume III, Halides, Hydroxides, Oxides, Mineral data publishing, Tucson, Arizona, s.396.