popis minerálu: (Haidinger 1847) (Fe,Ni)3P, čtverečný. Tvoří xenomorfní a tabulkovitá zrna, "lité" masy krystalků, ostře ukončených krátkých prizem nebo delší jehličky [1,4], obvykle bývá obklopen cohenitem. Na krystalech byly nalezeny tvary {001}, {100}, {110}, a {101}. Lístečky schreibersitu jsou zploštělé podle [001] [4].
Barvu má stříbřitě bílou se zlatavým povrchem. Lesk kovový (na čerstvém lomu rychle matní). Je neprůhledný, křehký, silně magnetický. T=6, h=6.9-7.3 (vyp. 7.44 pro Ni 28.68%) [1,4]. Má dobrou štěpnost podle {001}, nedokonalou podle {010} a {110} [4].
V odraženém světle je bílý, v imerzi má slabý hnědorůžový odstín. Má patrnou bireflexi (zvláště v imerzi) od růžovohnědé do žlutavé. Je anizotropní [4].
Ve většině případů bývá blízký k složení Fe2NiP. Při téměř konstantním obsahu P (15.5 - 16.1)se obsah Ni pohybuje od 27.36 do 35.15. Často obsahuje nevelkou příměs Co, stopy Cu, ale také Cr (do 0.012%) a Mg (do 0.001%) [4]. Jsou známy výskyty schreiberzitu bez Ni [3].
Ve studené zředěné HCl se vůbec nebo jen slabě rozpouští, lehce se rozpouští v teplé koncentrované HCl a v lučavce královské. V nábrusech se lehce naleptává HNO3, 50% HCl a roztok Cu(NH)3Cl2 nejeví reakci, účinkem roztoku CuSO4 se rychle pokrývá povlakem Cu. Před dmuchavkou se lehce taví v silně magnetický korálek [4].
p: a=9.056, c=4.471, I4, Z=8 [2].
ch (beznikelnatý prům. 4 an., m.s.): Fe 81.7, P 18.1, ä 99.8 [3].
R (beznikelnatý dle [3].) Rg Rp : 49.7 a 48.6(440), 51.3 a 50.1(460), 52.6 a 51.5(480), 53.6 a 52.6(500), 53.9 a 53.1(520), 54.0 a 53.2(540), 54.3 a 53.4(560), 54.8 a 54.0(580), 55.3 a 54.7(600), 55.9 a 55.3(620), 56.6 a 55.9(640), 57.3 a 56.6(660), 57.9 a 57.3(680), 58.6 a 58.0(700), 59.3 a 58.7(720), 60.0 a 59.5(740) [3].
-----------------------------------------------------------------
FeKŕ-záření, Ni-filtr, komora 114.59 mm; * linie které odpovídají silným liniím troilitu a kamacitu; + Sabina a Trail (1960): Geol. Surv. Canada Paper 60-4 92. Edmonton, Kentucky meteorite [2].
2.98* ? 2 1 1
2.50 25 3 0 1
2.22* ? 0 0 2
2.19 100 3 2 1
2.13 50 3 3 0
2.11 70 1 1 2
2.02* 50+ 4 2 0
1.972 70 4 1 1
1.833 35 2 2 2
1.778 25 5 1 0
1.762 35 3 1 2
1.682 25 5 0 1
1.274+ 30+ 7 1 0 3 2 3+
1.234 14 4 1 3
1.205 14 6 2 2
1.153 10 5 0 3
1.111+ 10+ 5 2 3+
1.097 25 8 2 0
1.075 18 6 6 0
1.053 25 6 1 3
1.032 14 8 3 1
|
Byl nalezen v meteoritech a v pozemském železe v Ovifaku (ostrov Disco, Grónsko) [1].
Beznikelnatý schreibersit byl nalezen v sedimentech ze dna Rudého moře.
Vzorek byl nalezen v hl.
1400m (17ř57 79 s.
š.
, 40ř03 73 ), kde tvoří povlaky na stěnách fosilizovaného dřeva spolu s oxidy a hydroxidy železa.
Schreibersit tvoří agregáty sílý do 0.
03mm složených ze zrn 0.
005mm velkých [3].
Vznikl jako novotvořený při hoření uhlí (Francie) [4].
Je běžným akcesorickým minerálem meteoritů, běžný je v kamacitu oktaedritů, vzácně v tenitu.
Průměrný obsah schreibersitu v meteoritech je cca 1.
2%.
V meteoritech tvoří morfologické typy [4]:
a) lístečky, uzavřené mezi lamelami kamacitu.
b) hieroglyfické inkluze v kamacitu o velikosti do několika centimetrů.
c) drobné jehličkovité krystalky s kosočtverečným průřezem.
d) orientované inkluze v kamacitu, troilitu a grafitu.
|
Prvky, s.129-132.
(1) Ježek Bohumil (1932): Mineralogie. Nákl. ústřed. nakl. a knihk. učitel. Českosl. v Praze, s.631.
(2) Chao, Dwornick a Littler (1964): Geochim. Cosmochim. Acta 28, s.971-980 - podle ASTM 16-707.
(3) Borodajev J.S., Borodanov J.A., Vjalsov L.N. (1982): Novaja beznikelistaja raznovidnost štejberzita Fe3P. ZVMO 111, č.6, s.682-687.
(4) Čuchrov a kol. (1960): Mineraly - spravočnik, tom I, izd. AN SSSR Moskva, s.124-125.
(5) 19-617, 16-707.
(6) Anthony J.W., Bideaux R.A., Bladh K.W., Nichols M.C. (1997): Handbook of Mineralogy, Volume III, Halides, Hydroxides, Oxides, Mineral data publishing, Tucson, Arizona, s.498. |
Obrázek aktuálně nemáme
