popis minerálu: slídy velice rozšířená, důležitá a prakticky významná a řadou vlastností dobře charakterizovaná řada vesměs jednoklonných vrstevnatých křemičitanů, které jsou běžnými součástmi většiny druhů hornin. Morfologicky jsou vesměs shodné s tvary šesterečnými nebo klencovými. Jejich krystaly jsou buď jednoduché tabulky s převládající bází, nebo sloupce omezené plochami {110} a {010}.
Často bývají zdvojčatělé podle {001}, tj. podle slídového zákona.
Vynikají vůbec nejdokonalejší známou štěpností podle {001} a jejich štěpné lupeny jsou pružné, na plochách spodových se dají nárazem vyvolat nárazové trhliny a tlakem trhliny tlakové. Tyto trhliny mají povahu kluzných ploch. T=3.5-4.
Mají celou řadu sblížených optických vlastností, především: dvojosý osní obrazec, silný negativní dvojlom a úhel optických os v rozmezí 0-120 stupňů. U tmavých slíd je tento úhel sblížen k 0 stupňů, u světlých je značně veliký.
Podle optické orientace rozeznáváme slídy prvého řádu s rovinou optických os rovnoběžnou s osou b (například muskovit, lepidolt, margarit) a slídy druhého řádu s rovinou optických os rovnoběžnou s osou a (např. biotit, lepidomelan, flogopit, cinvaldit aj.).
Je-li na destičce podle {001} postranní omezení a je-li možno morfologicky rozeznat hrany s klinopinakoidem {010} od hran s prizmatem {110}, jsou slídy prvního řádu ty, u nichž je rovina optických os kolmá na hranu (010)(001), druhého řádu slídy s rovinou optických os rovnoběžnou s touto hranou (010)(001).
I u zcela nepravidelně omezených destiček se můžeme dobře orientovat podle nárazových trhlin, neboť nejvýznamnější hlavní trhlina má směr rovnoběžný s (010).
Slídy jsou zajímavou skupinou i pokud jde o jejich strukturu. Jsou vesměs tvořeny vrstevní vazbou tetraedrů a dělí se podle struktury na 6 skupin, z nichž dvě jsou jednovrstevné, jedna dvojvrstevná, jedna třívrstevná a dvě šestivrstevné. Jde tu vesměs o jednoklonné dvojvrstvy.
Rozdíl mezi jednotlivými skupinami je určen posunutím základních vrstev o jednu nebo o dvě třetiny pseudohexagonální osy. Podle stavby rozlišujeme slídy do tří skupin a to na vlastní slídy s dioktaedrickou řadou muskovitovou a trioktaedrickou biotitovou, křehké slídy a hydroslídy s řadami hydromuskovitovou a hydrobiotitovou, které tvoří již zřetelný přechod ke skupině montmorillonitu.
Podle chemického složení a stavby se slídy rozdělují do dvou izomorfních řad: muskovitové (světlé draselnohlinité) a biotitové (tmavě hořečnatoželeznaté).
|
(1) Svoboda a kol.(1983): Encyklopedický slovník geologických věd, 2.sv., Academia Praha, s.457
(2) Ježek (1932): Mineralogie, nákl. ústř. nakl. a knih. učitel. českosl., Praha, s.940-942.
(3) Bernard J.H., Rost R. & al.(1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia, Praha, p.483. |
Obrázek aktuálně nemáme
