popis minerálu: (Mitscherlich 1823) á-S, jednoklonná, jen málo rozšířená a nestálá modifikace kosočtverečné síry známá občas na činných sopkách nebo hořících uhelných haldách. Existuje jen při teplotě vyšší než 95.6oC, za nižších teplot přechází do síry ŕ. Častější jsou paramorfózy ŕ modifikace po síře á [1,5].
Krystaly jsou značně hojnoploché, na krystalech byly zjištěny obvykle tvary c{001}, b{010}, a{100}, m{110}, n{210}, w{012} aj. Krystaly jsou tabulkovité podle {001}, mnohdy psudokrychlové, protažené ve směru [100] a také kostrovité. Dvojčatí podle {011}, {012}, {100}. Lístečky paralelně srůstají podle {001} [5].
Barvu má bledě žlutou, častěji hnědavou vlivem organických příměsí. Je štěpný podle {001} a {110}. T=1.5, h=1.958-1.982, vypočtená 1.95. Je velmi křehká [5].
Je opticky dvojosá (-) s rovinou optických os (010). Optická orientace Nm=b, c/Np na {110}=44ř, r>v. Lehce se rozpouští v xylénu a benzolu, okamžitě je rozpustná v kanadském balzámu, snadno shoří, v baničce sublimuje, taví se při teplotě 119řC [5].
p: a=10.92, b=10.98, c=11.04, á=96ř44 , P2(1)/a, Z=48 [4].
-----------------------------------------------------------------
CuKŕ-záření, Ni-filtr, difraktometr [3].
6.65 25 1 1 1
6.63 4 - - -
4.41 6 - - -
3.79 14 - - -
3.74 20 2 2 1 1 2 2
3.29 100 2 2 2
3.10 10 2 1 3
3.04 12 0 3 2
3.00 4 1 2 3
2.60 2 1 4 1
2.49 8 4 1 2 2 1 4
2.46 6 0 4 2
2.44 4 3 2 3 2 4 0
2.18 4 3 4 0 1 4 3
2.10 2 2 3 4 5 0 2
1.932 2 1 4 4 3 4 3
1.894 2 - - -
1.872 4 3 5 0
1.857 6 3 2 5
1.786 4 4 3 4 6 0 1
1.708 2 3 5 3 2 6 1
1.679 2 2 4 5
1.635 6 3 2 6 0 6 3
1.599 2 5 4 3 6 3 2
1.567 4 0 7 0
1.452 18 3 4 6
1.432 4 4 6 3
|
U nás je známa z hořících hald dolu Max v Kladně.
V Bzenci (u Kyjova) byly nalézány tabulkovité a sloupcovité krystalky na dole Elektra, v Hřebči (u Svitav) jsou popisovány čtvercové tabulky a čtyřboké sloupečky protažené podle vertikály.
Na haldě dolu Jan Šverma v Ostravě tvoří jemné povlaky na alunogenu [2].
V cizině uváděn ve fumarolách v Itálii na Vesuvu a na ostrově Vulcano v Liparském souostroví; na Jávě.
Ve vyloučeninách solfatar se vyskytuje v okolí Rieka v pohoří Matra v Maďarsku spolu s halotrichitem.
Paramorfózy ŕ-síry po á-síře byly nalezeny v trhlinách a dutinách asfaltických vápenců Golubinovo mysu (Kerč, Krym, Rusko), kde mohla á-síra vzniknout z ropy [5].
|
Prvky, s.220-221.
(1) Svoboda a kol. (1983): Encyklopedický slovník geologických věd, 2.svazek, Academia Praha, s.442.
(2) Harapát (1989-1991): Systematická mineralogie ČSSR, MS DDM Trutnov.
(3) Pinkus a kol. (1959): Jour. Amer. Chem. Soc. 81, s.2652 - podle ASTM 13-141.
(4) Burwell (1937): Z. Krist. 97, s. 123 - podle ASTM 13-141.
(5) Čuchrov a kol. (1960): Mineraly - spravočnik, tom I, izd. AN SSSR Moskva, s.96-98.
(6) Bernard J.H., Rost R. & al.(1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia, Praha, p.479. |
Obrázek aktuálně nemáme
