vaughanit

vaughanit

popis minerálu: (Donald a kol. 1989) - TlHgSb4S7, trojklonný.

Je neprůhledný s černým vrypem, štěpnost chybí, má patrnou odlučnost. Je křehký, T=3-3.5, h=5.56 (vyp.). Na vzduchu má světle šedou barvu [1].

Název nerostu je podle prof. Davida J. Vaughana (nar. 1946) z Manchesterské univerzity (Anglie) [1].

p:a=9.012, b=13.223, c=5.906, ŕ=93.27ř, á=95.05ř, +=109.16ř, Z=2, P1, P-1 [1].

ch(m.s.): Tl 18.3, Hg 17.5, Sb 43.4, As 1.1, S 20.5, ä100.8 [1].

R1 a R2: 35.2 a 41.0 (400nm), 35.1 a 40.8 (420), 34.6 a 40.2 (440), 33.9 a 39.45 (460), 33.5 a 39.2 (470), 33.3 a 39.1 (480), 32.8 a 39.1 (500), 32.5 a 39.35 (520), 32.05 a 39.4(540), 31.6 a 39.3 (546), 31.4 a 39.15 (560), 30.9 a 38.8 (580), 30.65 a 38.6 (589), 30.4 a 38.5 (600), 30.1 a 37.9 (620), 29.7 a 36.9 (640), 29.4 a 36.4 (650), 29.2 a 35.9 (660), 28.6 a 35.9 (680), 28.0 a 34.2 (700) [1].

v textu 1obr. [1].

-----------------------------------------------------------------

Gandolfiho kamera 114.6 mm, Co záření, Fe filtr [1].

12.5 20 0 1 0

8.42 20 1 0 0 -1 1 0

5.88 10 0 0 1

5.14 10 0 1 1 -1 0 1

4.935 15 -1 1 1

4.343 30 -1 3 0

4.204 100 -1 2 1

3.726 5 1 2 -1

3.649 10 2 1 0

3.545 20 -1 3 -1 0 3 -1

3.417 10 -2 1 -1

3.313 60 1 3 0

3.282 5 2 1 -1

3.260 5 2 0 1

3.110 10 -2 3 1

3.053 5š 2 2 0

2.971 20 -3 1 0 -3 2 0

2.938 10 -1 4 -1 2 1 1

2.912 15 0 1 -2

2.812 20 -3 3 0

2.781 5 1 1 -2

2.749 40 0 2 -2 1 3 1

2.729 10 -3 2 1 -1 1 -2

2.688 5 -2 4 1

2.649 10 0 4 1 -1 2 -2

2.572 15 1 2 -2 2 2 1 3 1 0

2.521 5 1 4 -1 1 1 2

2.464 10 -1 5 -1

2.315 30 -2 5 1 -3 4 -1 1 2 2

2.193 3 -3 1 2

2.172 5 -2 6 0 -3 2 2

2.115 5 4 0 0

2.073 5 0 6 0

1.982 10š 0 5 -2 -3 3 -2 4 1 0

1.903 15 0 1 3 -3 4 -2

1.856 15š 2 5 -1 1 5 -2 -2 0 3 3 3 1

-2 1 3

1.816 15 0 5 2 -4 6 0 -2 7 -1

Najdete v nabídce internetových obchodů

Byl nalezen v rudním tělese Au-ložiska Hemlo (Ontario, Kanada) ve dvou nábrusech z vrtného jádra vrtu GG25 z hloubky 324.
9m.
V prvém nábruse tvoří agregáty velikosti 0.
450x0.
300 mm v těsné asociaci s päkkönenitem, stibnitem, realgarem a ryzím arzénem, v druhém nábruse byl nalezen ve formě nepravidelného zrna 0.
04mm velkého se stibarzénem a chalkostibitem [1].

(1) Min. Mag.1989, 53, No.1, p.79-83.
(2) (Bernard J.H., Rost R. & al.(1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia, Praha, p.591, 700).
(3) Criddle A.J., Stanley C.J.(1993): Quantitative data file for ore minerals. Third edition, Chapman & Hall, p.604.
(4) 45-1443.