popis minerálu: (hist.) Zn, šesterečný. V přírodě se jen vzácně s řadou dalších vzácných prvků. Tvoří lupínky nebo drobné hroznovité, ledvinité a kuličkovité agregáty [1,2], velmi vzácné krystalky jsou značně podobné krychli s pólovou hranou 93ř40 [2]. Údajně byl nalezen také jako valounky až jako pěst velké [2]. Umělé krystaly jsou prizmatické podle osy c, tabulkovité až lístkovité podle {0001}. Na krystalech byly nalezeny tvary {0001}, {1.0.-1.0}, {1.1.-2.0}, {1.0.-1.0}, a také {2.0.-2.5}, {1.0.-1.2}, {2.0.-2.3}. Dvojčatí podle {1.0.-1.2}
[4].
Barvu má šedobílou až šedou, je kovově lesklý, vryp má šedý [1,2], mikrotvrdost 150 kg.mm-2. T=2, h=6.7-7.2, vypočtená 7.135. Je značně křehký a má dokonalou bazální štěpnost {0001}, neprůhledný. Bod tání je 419.4ř [1,2,4].
Obsahuje izomorfní příměs Cd (do 1%), před dmuchavkou září modrofialovým plamenem, uvolňuje páry ZnO, na uhlí dává nálet ZnO. V mikrochemické reakci s Na2CO3 se vylučují tetraedrické krystaly podvojné soli [4].
p: a=2.6645, c=4.9453, P6(3)/mmc, Z=2 [3].
-----------------------------------------------------------------
[3].
2.473 53 002 1.0901 3 104
2.308 40 100 1.0456 5 202
2.091 100 101 0.9454 8 203
1.687 28 102 0.9093 6 105
1.342 25 103 0.9064 11 114
1.332 21 110 0.8722 5 210
1.237 2 004 0.8589 9 211
1.1729 23 112 0.8437 2 204
1.1538 5 200 0.8245 1 006
1.1236 17 201 0.8225 9 212
|
Bezpečné jsou jeho výskyty z některých oxidačních pásem rudních ložisek, kde je produktem vzniklým redukcí z neutrálních nebo slabě alkalických roztoků působením organických sloučenin.
Vyskytuje se snad v čedičích a v náplavech [1,4] či jako exhalační produkt [7].
Byl zjištěn na četných nalezištích v SNS (místy dosud pochybných) například v ryzí platině z Avrorinského naleziště v oblasti Nižného Tagilu (Sverdlovská oblast, Ural, Rusko), v arktické oblasti Kanady [1,2] (Keno Hill - oblast Yukonu), kde je mikroskopickým produktem rozkladu sfaleritu [7].
V některých státech USA (Alabama, Colorado, Kalifornie aj.
), Dulcinea de Llampos u Copiapó (Chile) [7] a na drúzách v čediči v Austrálii ("Brunsvik u Melberne", Nový Jižní Wales) [1,2] a na Novém Zélandě na druhotných nalezištích v zlatonosných náplavech v podobě vyrýžovaných zrnek a plíšků [2,4].
Na Kavkaze byl nalezen ve formě kůrek síly 0.
03-0.
06 mm na jehličkách vulkanického skla ve vulkanické hornině v oblasti řeky Čemart Kol [4].
Jako jemná zrnka v těžkém podílu byl nalezen ve šlichu čtvrtohorních hornin kráteru Elgygytgyn [5], ve formě kuliček je znám z gabro-syenitového masivu Čatkalského hřbetu (Střední Asie) [6].
|
Prvky, s.63-65.
(1) Svoboda a kol. (1983): Encyklopedický slovník geologických věd, 1.svazek, Academia Praha, s.771.
(2) Ježek Bohumil (1932): Mineralogie. Nákl. ústřed. nakl. a knihk. učitel. Českosl. v Praze, s.597-598.
(3) Swanson a Tatge (1951): JC Fel. Reports, NBS - podle ASTM 4-831
(4) Čuchrov a kol. (1960): Mineraly - spravočnik, tom I, izd. AN SSSR Moskva, s.57-58.
(5) Gurov E.P., Kudinova L.A. (1987): Samorodnyje metally iz meteoritnogo kratera Elygytgyn. Nov. dannyje o mineralach č.34, s.133-136 - podle Refer. žurnal, serija geologija 1987, č.10v, s.37 (#987/10v218).
(6) Novgorodova M.I., Bojarskaja P.V., Jusupov R.G. (1986): Rost i korrozija samorodnogo cinka v gazovoj srede. ZVMO 115, č.1, s.16-25 - podle Refer. žurnal, serija geologija 1986, č.7v, s.34 (#986/7v219).
(7) Bernard J.H., Rost R. a kol. (1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia Praha, s.575.
(8) Anthony J.W., Bideaux R.A., Bladh K.W., Nichols M.C. (1990): Handbook of mineralogy, Volume I, Elements, Sulfides, Sulfosalts, Mineral data publishing, Tucson, Arizona, s.585. |
Obrázek aktuálně nemáme
