Databáze minerálů

SSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSS
kyanit

kyanit
[řečtina] - disthen, krystalovaný nebo jemně vláknitý až stébelnatý modrý nebo bělošedý trojklonný nerost, křemičitan hlinitý, t=5-7, h=3.55-3.66. Vyskytuje se v přeměněných horninách, vzniklých za vysokých teplot. V České republice například u Tábora, Bečova nad Teplou, Kutné Hory, v Jeseníku.
kyanit	FYZIKÁLNĚ - CHEMICKÉ VLASTNOSTI

	anglicky: Kyanite (mindat.org) nebo (webmineral.com) německy: Kyanit (mineralienatlas.de) fotogalerie: (rockhound.cz)

Internetové obchody	RockShop Nerosty.cz Levné nerosty

kyanit	OBRÁZKY



kyanit	OBECNÉ INFORMACE

klasifikace - Strunz 8	VIII/B.02-40
chemické složení	RRUFF (2002): Al₂OSiO₄ IMA (1998): Al₂OSiO₄ HOM: Al₂SiO₅ Fleischer: Al₂SiO₅
tvrdost od - do	4.0 - 4.5
hustota od - do	3.600 - 3.700
barva	šedobílá, nažloutlá, růžová, modrá (nejčastěji)
krystalická soustava	trojklonná
barva vrypu	bílá
lom	-
lesk	skelný
štěpnost	dokonalá podle (100)
popsal	Haüy
v roce	1801
kyanit
popis minerálu: kyanit (Haüy 1801) Al2[O/SiO4], trojklonný. Obvykle tvoří lupenité agregáty, mohou však být i stébelnaté až jehlicovité, popřípadě uspořádané paprsčitě. Vzácněji tvoří pravítkovité nebo lištovité krystaly, které bývají zarostlé, často zakřivené a rýhované s převládajícími plochami {100}. Bývají podle ní i lamelárně zdvojčatělé (2,3). Barvu má šedobílou, nažloutlou, růžovou nejčastěji však modravou, někdy je zbarvení nepravidelné. Lesk skelný, na {100} až perleťový a vryp bílý, T=4-4.5 ve směru vertikály, 6-7 ve směru kolmém, h=3.6-3.7, bývá průhledný nebo jen průsvitný. Má dokonalou štěpnost podle {100}, zřetelnou podle {010} a je poměrně křehký (2,3). Ve výbruse je bezbarvý, dvojosý (-) (3). Před dmuchavkou se netaví, kyselinami se neporušuje (2,3). d: 3.35, 3.18, 2.70, 1.96, 1.93 (4). p: a=7.10, b=7.74, c=5.57, ŕ=90.10o, á=101.03o, +=105.73o, Z=4, P1 (1). op: ŕ=1.717, á=1.722, +=1.729, 2V=79o (3)

Najdete v nabídce internetových obchodů



kyanit	LOKALITY

Čechy: Bečov nad Teplou (též Güngrovy domky, okres Karlovy Vary) [6,7]. Bezděčín (u Pacova, okres Pelhřimov) [6]. Dlouhá Lhota (u Chýnova, okres Tábor) [8]. Holubovský Mlýn (u Křemže, okres Český Krumlov) [8]. Mariánské Lázně (okres Cheb) [8]. Pancíř (u Železné Rudy, okres Klatovy), viz též Železná Ruda [9]. Zvěrotice (u Soběslavi, okres Tábor) [10]. Slovensko: Jemník (near Liptovský Mikuláš, Liptovský Mikuláš district) [899]. Pribylina (near Liptovský Mikuláš, Liptovský Mikuláš district) [900].

kyanit	LITERATURA

(1) Strunz (1978): Mineralogische Tabellen, 7.Aufl., Leipzig, s.374; (2) Němec (1967): Klíč k určování nerostů a hornin, SPN Praha, s.132; (3) Svoboda a kol.(1983): Encyklopedický slovník geologických věd, 1.sv., Academia Praha, s.280. (4) Semenov a kol. (1981): Mineralogičeskije tablicy, Moskva, izd. Nedra, s.143. (5) Bernard J.H., Rost R. & al.(1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia, Praha, p.316-317. (6) Kratochvíl J.(1957): Topografická mineralogie Čech, díl I, NČSAV Praha, p.43(Bečov nad Teplou), p.57(Bezděčín), p.340(Güngrovy domky). (7) 11-46. (8) Kratochvíl J.(1961): Topografická mineralogie Čech, díl IV, NČSAV Praha, p.48(Dlouhá Lhota), p.279(Holubovský Mlýn), p.19(Mariánské Lázně). (9) Kratochvíl J. (1962): Topografická mineralogie Čech, díl V, NČSAV Praha, p.87(Pancíř), p.453(Železná Ruda). (10) Tuček Karel (1970): Naleziště českých nerostů a jejich literatura 1951 - 1965. Academia Praha, p.746(Zvěrotice). (11) Anthony J.W., Bideaux R.A., Bladh K.W., Nichols M.C. (1995): Handbook of Mineralogy, Volume II, Silica, Silicates, Part 1, Mineral data publishing, Tucson, Arizona, s.442.